O zelenině, televizích a šancích pro budoucnost

V rámci rozhlasového pořadu Zelené světy, který od března vysílá Český rozhlas České Budějovice, občas publikuji krátké zamyšlení. Někdy bývá lehce úsměvné, někdy více vzdělávací a občas i poměrně vážné. Tato zamyšlení, či snad fejetónky, v běžně  psané formě nezveřejňuji, ale každé pravidlo má své výjimky.

30. července přinesla ve svém hlavním zpravodajství Česká televize velmi zajímavé informace o poklesu spotřeby zeleniny v Česku. Ta je tak dramatická, že jsme se jako národ dostali v rámci Evropy na samotné dno spotřebitelské tabulky. 

Rok zahradníka - aneb ohlédnutí o rok zpátky

Prosinec 2013

Při jízdě Bratislavou jsem z auta uviděl velký topol, který byl čerstvě okousán od bobra. Protože zvířata jenom málokdy dělají něco neúčelně, tušil jsem, že bobr by se ke svému stromu vrátil a svoji práci dokonal. Protože jsem nevěděl komu strom ve veřejném prostoru patří, zavolal jsem na 112. Přepojili mě na městskou policii, a tam jsem to nahlásil.  Říkám:

„Dobrý den, chtěl bych nahlásit, že jsem objevil velký topol, který okousal bobr.“ Na druhé straně telefonu zavládlo dramatické ticho. Hlášení tohoto druhu na městské policii zřejmě přijali poprvé. Hlas na druhé straně telefonu vůbec nevěděl, jestli si někdo dělá legraci, nebo jde o vážnou věc. Šlo o vážnou věc, i když topol asi nebyl městským majetkem. Kdyby se bobr vrátil, mohl by strom padnout na městský chodník, městkou silnici, na městskou tramvajovou trať a také na někoho živého, kdo by se ocitl v nesprávnou chvíli na nesprávném místě. Hlas na druhé straně telefonu sice nepůsobil moc nadšeně, ale slíbil, že tam pošle hlídku. Kdo to zařídil vlastně nevím, ale nakonec se kolem částečně nahlodaného kmene objevilo pletivo, které strom chrání až doteď. Až ve vašem městě objevíte stromy ohlodané od bobrů, s důvěrou volejte městskou policii. Funguje to.

Leden 2014

Ačkoliv se to zdá trochu poťouchlé,

Drobnokvěté společnice

Kromě těch nejkrásnějších a nejvíce nápadných zahradních rostlin existuje ještě celá řada těch, které někdy trochu postávají až na okraji zájmu majitelů zahrad. Možná jim chybí trochu okázalosti, jejich květy nebývají příliš velké, nebo dokonce mohou být i velmi nenápadné. Přitom tyto rostliny rozhodně svůj půvab mají, jenom bývá trochu skrytý a musí se podpořit, aby více vynikl. K jejich podpoře není nutné vymýšlet žádné velké triky. Umění v jejich používání tkví zejména ve schopnosti kombinovat je s druhými rostlinami. Dokonce i těm nejatraktivnějším rostlinám přítomnost méně nápadných druhů pomáhá vyniknout. Často se jedná o rostliny nižšího vzrůstu, které vyplní prázdný prostor těsně nad zemí. Třeba keřové růže vysloveně potřebují dobrého společníka, aby prostor v oblasti kořenového krčku nezůstal prázdný. Přítomnost výplňových rostlin má vedle estetické funkce i silný praktický význam. Tyto rostliny chrání růže od mechanického poškození, od nadměrného prohřívání a dokonce někdy i před škůdci. Pokud vysadíme pod růže vhodné druhy rostlin, částečně omezíme i zaplevelení půdy.

I u vyšších druhů trvalek, ale i některých keřů můžeme směle některé tyto rostliny použít. Budou vyplňovat mezery mezi keři a v případě vhodné volby atraktivitu keřů ještě zvýrazní. Při výběru doprovodných rostlin k velkým keřům můžeme dokonce použít i letničky či dvouletky, které alespoň v začátku, těsně po výsadbě vyplní prozatím prázdná místa. Představme si alespoň některé drobnokvěté společnice, které ve společnosti dalších rostlin mají moc kouzelně vylepšit téměř každou zahradu.

Geniální lavičky

Co jenom může být na lavičce geniálního? Vůbec bych se nedivil, kdybyste si tuto otázku položili také? Vždyť je to jenom kus nábytku, trochu dřeva, kovu nebo plastu. Zahradní lavičky jsou ovšem nesmírně důležité, i když přiznám, že zdaleka ne vždy si to uvědomujeme. Lavička má posloužit zejména k odpočinku  a relaxaci, k nabírání nových sil. Funkce zahradní lavičky je ve skutečnosti mnohem více. Mohli by to dosvědčit třeba rodiče, jejichž děti si hrají v parku či na hřišti. Mohli by to potvrdit důchodci, kterým se právě ze zahradní lavičky nejlépe krmí holubi či veverky v městském parku.

Mohli by to také potvrdit zamilované dvojice, i babičky, které s kočárkem venčí svoje ratolesti.

O trvalkách, mulčovací kůře a černých hadrech.

Na jedné uzavřené debatě na internetu s kolegy zahradníky probíhá docela živá diskuse o tom, jestli používat či nepoužívat černé geotextílie pro mulčování a ochraně proti plevelům. Někteří z kolegů říkají, že by se o tom měl napsat článek. Je to debata ve své podstatě velmi důležitá. Proto  trochu mimo diskuzi na tuto věc reaguji a v prostoru zcela veřejném zveřejňuji svůj názor na tuto věc.

Myšlence používání těchto textilních materiálů jsem se dotkl v časopise Flóra na zahradě, kde jsem v červencovém čísle (2014) psal o trvalkách - a to v seriálu, který vychází pod názvem "Rozhovory s architektem".  Původně jsem chtěl pro tento účel vystřihnout úsek, který se této problematice věnuje. Nakonec jsem se rozhodl uveřejnit celé znění původního článku. Pokud se těšíte jenom na avizované názory ohledem textilních plachet, najdete je až na samotném konci tohoto článku.  Pokud máte k této problematice chuť si zadiskutovat, máte tu volný prostor při dodržení standardů slušnosti.

 Článek samotný je níže

Čas krokusů

Až se jaro zeptá, co jsme dělali na podzim, budeme mít jistě mnoho odpovědí. Někdo možná už nakupoval dárky k vánocům, někdo dělal to a ten zas ono. Podzim je ale tím správným obdobím myslet i na jaro na zahradě. Jednou z prvních rostlin, která jaro zvěstuje, je krokus. Mám tu pro vás tip, jak si za pomoci těchto rostlin velmi podstatně vylepšíte svoji zahrádku.

Na výsadbě krokusů není nic moc složitého. O něco náročnější je být při tom trochu velkorysý, aby efekt krokusů byl co nejlépe patrný. Můžeme si sice vysadit jenom 15 kousků, které koupíme v pytlíčku, ale největších efektů dosáhneme až s větším počtem vysazených rostlinek. Jednou ze skvělých možností je vysázet si krokusy kruhů v trávníku. Výslední efekt vypadá třeba takto:

 

Postup je docela snadný. Na podobný efekt ale budeme potřebovat minimálně 150 krokusových "cibulek". Bude-li jich více, ještě lépe.

Zahradnické kalendáře na rok 2015 jsou už na světě

Všem příznivcům zahradničení i našich zahradnických kalendářů je věnovaný tento oznam. Na rok 2015 jsme opět připravili dva zahradnické kalendáře. Jejich náhledy může vidět níže. Kalendáře jsou volně k prodeji, ale nejsou v distribuční síti - objednat se dají pouze u nás. V případě zájmu mě prosím oslovte e-mailem,  (pavelchlouba@gmail.com ) sdělím Vám podrobnosti.

Nástěnný kalendář na rok 2015 se jmenuje Stylové zahrady - představuje různé styly zahrad - například zahradu japonskou, vesnickou, užitkovou atd ....
Titulní stránka kalendáře vypadá takto:

Kalanchoe aneb kolopejka

Sledujte také náš druhý zahradnický blog Zahradník na cestách
Pokud vás fascinuje svět rostlin, zvu vás ke sledování mého rozhlasového pořadu ZELENÉ SVĚTY který vysílá regionální stanice Českého rozhlasu v Českých Budějovicích. 

Přibližně od sedmdesátých let minulého století nabídku květinových síní začala obohacovat nevelká, ale velmi zajímavá pokojová rostlinka kolopejka, známá spíše pod vědeckým jménem Kalanchoe. Ne že by to byla absolutní novinka, ale právě v sedmdesátých letech došlo k prvním významným průlomům ve šlechtění této rostliny a tím i jeho masivnímu vstupu na zahradnický trh. 

Historie této květiny zasahuje až do 19. století, kdy byla poprvé popsána. V období mezi světovými válkami francouzský botanik Perrier de la Bathie  objevil na Madagaskaru v nadmořské výšce kolem 2 km rostlinu, která se později stala základem jejího velkolepého komerčního pěstování. Později byla pojmenována podle zahradnického obchodníka Roberta Blossfelda, který se prakticky zasloužil o její zavedení do kultury. Od té doby se tržně nejvýznamnější rostlina této skupiny jmenuje Kalanchoe blossfeldiana. O vznik krásných a pestrých odrůd a teda i o její rozšíření se zasloužili zejména zahradníci a šlechtitelé z Dánska, Holandska a USA. Odhaduje se, že se celosvětová produkce těchto krásných rostlin pohybuje v hodnotách kolem sta milionů kusů.

Hortenzie u sportovní haly

Sledujte také náš druhý zahradnický blog Zahradník na cestách

Před sportovní halou v Třeboni se nachází trochu zvláštní záhon. Je to nepochybně ještě památka na dávnější dobu, kdy se stavělo trochu jinak. Je asi metr široký a ukončuje prostor u haly. Je to vlastně stavba, z druhé strany ukončená asi 3 m vysoku zdí. Kdysi byl tento prostor osázený dřevinami, ale v době naší první návštěvy už zde byly patrné pouze zbytky těch nejodolnějších kusů. Jinde rostl plevel a zanedbanost prostoru evokovala pocit, že záhon je tím nejvhodnějším místem pro odložení nedopalku a či jiných typů odpadku. Našim úkolem bylo vymyslet a posléze realizovat něco, co by vylepšilo současný stav. Volba nakonec padla na hortenzie.

 

Přesněji řečeno na hortenzie latnaté. Některé z nových odrůd jsou totiž extravagantně zajímavé. Pojďme se ale podívat na vývoj tohoto prostoru v relativně krátkém časovém úseku.

Není bazalka jako bazalka

Když tak koukám na datum, kdy jsem zde vložil poslední příspěvek, pomalu abych se stydil. Ale vše je v pořádku, takže tu mám opět jedno povídání, tentokrát na ryze bylinkové téma. Při listování ve svém fotoarchivu jsem narazil na soubor fotek z jedné anglické zahrady, na které se zkoušely různé druy a hlavně odrůdy bazalek. Kdo by si myslel, že bazalek je jenom pár odrůd, dost by se pletl. Je jich docela hodně, jenom tento pokus sledoval několik desítek odrůd.

Toto je pohled na začátek pokusného políčka. Bazalky se liší nejenom velikostí, barvou a tvarem, ale také chutí. Vedlé té hlavní, tradiční, v některých odrůdách rezonuje škořice, jinde citron - no prostě celá sbírka různých chutí.

Bříza není plevel

Sledujte také náš druhý zahradnický blog www.zahradniknacestach.blogspot.com

Nevím jak důvěryhodně na vás působí titulek, když sami dobře víte, co všechno bříza dokáže.  Je to totiž právě bříza, která se snad jako první zazelená na haldě hlušiny a kliďánko si vyklíčí v okapu nad pátým patrem starého domu. A nejenom, že tam vyklíčí, dokonce tam i dlouhou dobu dokaže vyžít ze zkompostované podstaty, vody, prachu a možná svých starých listů. No taková je prostě bříza. Ale říkejte si co chcete - na svém si trvám. Břízu za plevel nepovažuji.

Obrovská vitalita břízy často totiž vede k zjednodušenému pohledu na tuto dřevinu. Její pionýrská schopnost osídlovat extrémně exponovaná a nehostinná místa, jí v mínění veřejnosti spíše paradoxně ublížila. V lesním hospodářství nebo třeba při správě chráněných lokalit mohou nastat situace, že se bříza stane nevhodným hostem, rozhodně to ale neznamená, že bříze nepatří žádné místo v zahradách či veřejných parcích. A navíc – druhů a odrůd bříz je poměrně velké množství. Některé z nich jsou opravdu zajímavé a velmi atraktivní.

Stolní kalendář 2014

Sledujte také náš druhý zahradnický blog www.zahradniknacestach.blogspot.com

Jak už v tomto prostoru zaznělo, na letošní rok jsme poprvé vydali stolní kalendář, který dostal prosté a jednoduché jméno - Zahrada 2014. Rozhodování zda-li se do výroby stolního kalendáře pouštět či nikoliv, bylo dost těžké. Nakonec se ukázalo, že to byl správný krok, neboť jsme o kalendář zaznamenali velmi živý zájem. Rozhodl jsem se, že jak bude plynout rok, z času na čas přinesu pár ukázek toho, jak vypadaly obrázky a k nim přiřazené texty. Titulní stránka stolního kalendáře ZAHRADA 2014 vypadá takto:

První lednový týden dostal do vínku docela ojedinělou fotografii: