Počet zobrazení stránky

pondělí 11. července 2016

Pyracantha


Ohnivé trny – to není reklamní slogan, jenom volný překlad latinského názvu Pyracantha. My této dřevině říkáme hezky česky hlohyně, na Slovensku zase velmi podobně hlohyňa. Možná proto, že její barevné plody připomínají plody hlohu, jsou ovšem k dispozici v mnoha barevných variacích.  Hlohyně patří mezi ty šťastné rostliny, které umí zahradu zdobit v několika etapách, navíc díky svým ostrým trnům často plní i funkci bezpečnostní, neboť proniknout přes porost hlohyně není pro běžného zlodějíčka žádnou procházkou růžovou zahradou.  

 

úterý 22. března 2016

Hortenzie, které (snadno) kvetou


K nejkrásnějším letním keřům nepochybně patří hortenzie. Krása jejich rozkvetlých soukvětí rozvášňuje nejednu mysl zahradních nadšenců. Nakonec, není to žádná nová věc, vždyť už pan Oskar Smrž ve své bájné knize Dějiny květin z roku 1923 začíná kapitolu o hortensiích takto: „Není milovníka květin, který by neznal a nedovedl si vážiti této nezmarné květiny, zdobící okna světnic i zahradu mohutnými květovými koulemi.“

pátek 18. března 2016

Jak řezat hortenzii latnatou?



Zvláštní kapitolu péče o hortenzii latnatou tvoří řez větví. Díky různým možnostem řezu je tato hortenzie jedna z mála rostlin, o kterých můžeme  s jenom malou nadsázkou říct, že budou přesně tak vysoké, jak si budeme přát. 

Obvykle se totiž udává, že v předjaří rostlinu seřízneme poměrně nízko nad zemí, zhruba ve výšce kolem 25 cm. 

středa 16. března 2016

Pozvání na zahradnický zájezd do Holandska a Belgie

Milí zahradníci, pěstitelé, květinoví nadšenci, dovoluji si vás pozvat na krátký, ale "výživný" zahradnický zájezd, který se bude konat koncem června. Zájezd pořádá CK Roslo s mojí výraznou duševní podporou a fyzickou účastí. Cena zájezdu je necelých 6000 korun, odjíždí se ve čtvrtek večer, návrat do ČR je v pondělí brzo ráno. Tím jsem chtěl naznačit, že nároky na výběr dovolené jsou velmi malé.

No a teď to nejdůležitější, co nás všechno čeká. Na rozdíl od mnoha jiných výletů, budeme brázdit půvabný a romantický venkov, ve kterém leží všechna naše cílová místa.
Po nočním přejezdu Německem "zakotvíme"  v ukázkových zahradách Appeltern
Je to naprosto úchvatné místo o rozloze přibližně 20 hektarů.
Nachází se zde přibližně 200 ukázkových zahrad a kompletní turistické zázemí. Restaurace, prodejna rostlin, zahradních suvenýrů, knih, nářadí, desítky laviček a zahradních posezení i kompletní sociální zázemí. Také je zde k vidění

úterý 8. března 2016

Bohyšky, rostliny s obráceným jménem

V době, kdy píšu tento článek, je venku ještě zima, ale jaro už tak trochu visí ve vzduchu. Místy půda v naší zahradě působí pustým dojmem. Jakobychom místy zapomněli, že tam něco může růst. Ale je to jenom zdání, které klame. Jenom pár cm pod povrchem půdy dřímají pupeny, které se s prvními teplými dny rozvinou nejdříve do barevných špiček, později do toulců a nakonec do nádherných listů.

Někdy mohou tyto trvalky na první dojem působit, jakoby k naší zahradní kultuře patřily odnepaměti. Na každé správné babičkovské zahrádce nějaká z nich rostla a přitahovala na sebe pozornost svými velkými srdcovitými listy, často se zajímavou barevnou kresbou.

neděle 6. března 2016

Kalina bodnanská - zrozena na druhý pokus

Možná jste si všimli krásnou kvetoucí rostlinu, která se v plné parádě projevuje od konce zimy (a někdy i před ní) zejména v soukromých zahradách, ale někdy i v parcích. Její růžové květy navíc příjemně voní a přitahují k návštěvě i včely, pokud už je tak vysoká teplota, že mohou létat. Tato dřevina se jmenuje kalina bodnanská (Viburnum x bodnatense 'Dawn'). Krížek mezi rodovým a druhovým jménem v latinském názvu znamená, že se jedná o křížence.
Příběh této kaliny je vlastně docela velmi poetický.
Na její zásluze by mohl mít zásluhu pan Charles Lamont, který byl asistentem v botanické zahradě v Edinburghu (Skotsko). V roce 1933 zkusil zkřížit dva asijské druhy kalin - Viburnum farreri a Viburnum grandiflorum. 

úterý 1. března 2016

Rostliny pro nízký, volně rostoucí živý plůtek

Nedávno jsem dostal zajímavý dotaz od majitelů zahrádky, kteří chtějí provést malou změnu. Na okraji pozemku mají podél plotu vysazenou směs žlutých mochen a nějakých dřišťálů, přičemž výsadba už nesplňuje jejich nároky. Jedná se o zahradu na Vysočině, asi 600 m nad mořem. Místo je přes den slunné, ale od západu lehce zastíněné stromy. Vlastní dotaz se týkal možnosti výměny rostlin za nějaké jiné - ale jaké? Součástí dotazu bylo přání, aby plůtek obsahoval rostliny zajímavé  v různých obdobích roku a aby rostliny dorostly do úrovně 100 - 150 cm, aby nebyly vyrazně nebezpečné, nebo trnité. Slíbil jsem, že dám dohromady několik tipů a zveřejním, neboť se domnívám, že to může celkem klidně zajímat i někoho jiného. Takže zde je pár mých tipů:



Sorbaria sorbifolia 'Sem' -tavolníkovec -  je velmi životaschopný keřík, který dobře odnožuje a umí se díky tomu rozrůstat, někdy trochu nekontrolovaně - hodil by se proto do okrajové části plůtku. Je opravdu  rozkošný v začátku jara, kdy raší žlutě růžovými výhony. Během léta je světle zelený a kvete bílými až smetanovými květy. Na podzim barví do žlutě oranžových odstínů. Vydrží extrémní mrazy, ale potřebuje vlhkou půdu. Na její kvalitu není náročný.

neděle 7. února 2016

Co vysadit na terasu ?

Přesně tak zněl dotaz, který jsem před nedávnem dostal. Tazatel také dodal, že majitel nemá možnost poskytnout rostlinám příliš častou údržbu. Slíbil jsem, že se zamyslím a něco odpovím. Čím víc se ale zamýšlím, tím více mám pocit, že na tuto otázku by se nejlépe odpovědělo napsáním knihy (kdyby ji někdo chtěl vydat, napište mi prosím, asi bych se o to pokusil). Je to totiž tak široké a obsáhlé téma, že opravdu není jednoduché odpovědět několika slovy.
Na začátek se určitě hodí vědet, jak je terasa velká, jak je disponovaná. Svítí na ní sluníčko, jestli ano, jak dlouho? Fouká na ní vítr, nesousedí s polem nebo zapleveleným pozemkem? Je moderní? Nebo snad romantická, městská, vesnická, či satelitní? Je schována před pohledy sousedů, nebo na ní dobře vidí?

Příliš mnoho otázek. Odpovědi by snad zjednodušili rozhodování. Takže už je skoro jisté, že na dotaz odpovím neplnohodnotně. Než začneme hledat jakékoliv odpovědi, hodí se uvědomit si pár faktů, které platí obecně.
Třeba to, co se děje s rostlinou v květináči. Nemá to chudinka až tak jednoduché, jak to možná vypadá.

čtvrtek 28. ledna 2016

Zapomeňte na zapomínání, pamatujte si co chcete



Možná proto, že my zahradníci máme tak tak trochu mimosezónní období, mám o trochu více času na čtení i přemýšlení. Listuji si v časopisech a sleduji, kam poslední dobou spějí. Ačkoliv je chvílemi také pomáhám naplňovat obsahem,  nemohu si odpustit jednu poznámku. 


Nevím, jestli je to jenom můj případ, ale nemohu se ubránit dojmu, že jsem neustále nabádán něco dělat, i když vlastně nemám zájem. Chci si jenom přečíst článek, zjistit o dané věci co nejvíce a pak se nějak rozhodnout.  Kdyby šlo o politiku, řekl bych si dobře – není mi sice příjemné, že politici na silu prosazují některé myšlenky – ale je to politika – hra o hlasy voličů. Kdyby šlo o reklamu – řeknu také dobře. Možná že to někteří chudáci z reklamních agentur už neumějí jinak, tak jenom přikazují a rozdávají pokyny. Ale rozkazovací způsob už vklouznul i do takových médií, jako jsou zahradnické, zahrádkářské či tzv. hobby časopisy. Zrovna mám jeden otevřený a čtu si nadpisy: nakupujte…., nebojte se…, pěstujte…, darujte…, zapomeňte…


pondělí 4. ledna 2016

Zahradnické zajímavosti

Svět rostlin a zahrad je neskutečně pestrý. Na každém rohu číhá nějaké překvapení, něco nového, užitečného, krásného, ale třeba i škaredého či škodlivého. Jsou to různé novinky, ale také stařinky, které jsou na světě už mnoho let. Pod nadpisem zahradnické zajímavosti budeme spolu tyto novinky i stařinky objevovat a poznávat. Některé obrázky či textíky mohly někdy vyjít v časopisech nebo být publikovány v rádiu, ale teprve tady budou k dispozici pro každého a napořád.

Korkový dub - Quercus suber

Kdo by neznal korek? Vždyť mnozí z nás se s ním potkávají v běžném životě. 

pátek 1. ledna 2016

Novoroční



Novoroční

První leden by mohl být takovým obyčejným dnem, třeba jako první únor či první červen. Ale není, protože jedno období formálně ukončuje a druhé naopak začíná. Nikdy nevíme, jestli je to tak dobře, navzdory tomu tento den má v sobě něco výjimečného. Dáváme si totiž různá předsevzetí, která bychom si mohli dát klidně i prvního února či června. Ale činíme tak jenom v lednu a basta!

Nejsem velkým příznivcem novoročních předsevzetí, občas si nějaké udělím, ale až dodneška jsem všechna předsevzetí považoval za ryze soukromou záležitost a nezveřejňoval jsem je. Dnes činím výjimku a všechno vám na sebe prozradím. Moje předsevzetí ale nebudou toho typu, že si budu čistit zuby minimálně pět minut, nebo že zhubnu – i když ani jedno ani druhé by mi určitě neublížilo. Moje předsevzetí k novému roku mají trochu širší dopad. Alespoň některá z nich. Tady jsou: