Plody na začátku zimy

Sledujte také náš druhý zahradnický blog www.zahradniknacestach.blogspot.com

Na malou chvíli si dáme v soutěžění o kalendář krátkou přestávku, ale k fotografickým hádankám se ještě určitě vrátíme. Nyní se opět podíváme na pár rostlin, které ještě stále mohou zdobit naše zahrady. Zaměříme se na ty, kterých plody jsou ještě na začátku prosince velmi atraktivní.

Naší první rostlinou z této série je libavka. Říká se ji také Gaultheria, a je to rostlinka přímo adventní.

Botanicky je příbuzná našim brusinkám či borůvkám, ale brusinka to není. Tyto libavky rostou v Severní Americe, ještě spolu s dalšími druhy. Červené plody vyvolávají otázky nejednoho majitele zahrádky. Na této rostlince dovezené z Holandska byla na květináčku nálepka - určeno pro dekoraci, ne ke konzumu. Nakonec tyto nálepky najdeme i na mnoha jiných věcech, až je to úsměvné. Ve skutečnosti je to ale trochu jinak. Bobule jsou chuťove velmi zvláštní, ale některé indiánské kmeny je v kuchyni využívají na výrobu omáček a jako zdroj léčivých látek pro léčbu nemocí revmatického charakteru. Z listů se prý také vyrábí čaj. Širokým obloukem by se vnitřnímu užití libavky měli vyhnout osoby, které z různých důvodů nemohou užívat léky na báze acylpyrinu, protože libavka obsahuje některé podobné látky. Libavka se dá běžně pěstovat jako vřesovištní rostlina. V Západní Evropě sa často využívá jako rostlina vánoční. I v interiéru je velmi hezká, ale obvykle ji ublíží suchý vzduch a pokojová teplota. Proto po vánocích většina libavek použitých k dekoraci interiéru končí spolu se stromky na propadlišti dějin.  

Když už jsme u těch Vánoc, pak nelze nevzpomenout krásné cesmíny. Jsou opředeny pověstmi i legendami, k mnoha druhům se vážou podivné, tajemné příběhy. Tyto pověry se vážou zejména ke stálezeleným druhům, které  ještě v pohanských kulturách symbolizovaly věčný život a stálou vitalitu. Cesmíny byly už od dávných dob symbolem zimního slunovratu, její větvičky trhané v předvečer zimního slunovratu měly chránit dům před blesky i různými kouzly. Živý plot z cesmíny měl fungovat jako spolehlivá ochrana proti jedům a všemožným zlým duchům a čarodějům. Snad i proto, ale nepochybně i z praktických a estetických důvodů se v některých zemích zejména severozápadní Evropy cesmína dávno pěstuje kolem domů i hospodářských stavení. Z pohanských kultur sláva cesmín přešla pozvolně a přirozeně i do kultur křesťanských, kde se záhy stala symbolem vánočních svátků, neboť trnité listy cesmín připomínaly Kristovu trnitou korunu a červené plody jeho krev.

 V tuto dobu se ještě stále můžeme těšit z plodů některých odrůd okrasných jabloní. Jejich čas sice už v  mnoha případech vrcholí, ale teď  pohled na stromy skýtá ten největší estetický prožitek. Na větvích zůstaly jenom plody, které jsou bez listové přízdoby dobře vidět a ještě lépe vyniknou. Na obrázku je francouzská odrůda okrasné jabloně, která se jmenuje 'Everest'. Navzdory francouzskému původu se dá u nás sehnat. A to je dobře, protože u mě patří k těm nejoblíbenějším odrůdám vůbec. Je velmi zdravá, vitální a samozřejmě i velmi hezká. Netrpí ani na padlí, ani na strupovitost. 

Tato rostlina vám bude určitě alespoň povědomá. Ano - jmenuje se pámelník. Mnohem známější je jeho bílá forma. Ten, který je vidět na obrázku, ještě stále patří mezi novinky. Jeho označení je Symphoricarpos 'Magical Candy'. Tvoří nižší keře, které dorůstají do 100 - 120 cm. A je to patentovaná odrůda, co jeho cenu o dost výrazně zvyšuje. Myslím ale, že i tak se vyplatí do něj investovat. Od konce léta celý keř zdobí velikánské množství světle růžových bobulí, které vydrží na rostlině až do prvních silnějších mrazů. 

 Myslím si, že i tuto dřevinu asi znáte, je to hlohyně, neboli Pyracantha. Když si latinské jméno této dřeviny rozdělité na dvě části, objeví se vám základ dvou slov. Pyros a acanthus. Třeba podle slova pyrotechnika mi uvěříte, že pyros znamená oheň. Slovo acanthus je pak výrazem pro trn. Ideální překlad názvu rostliny by teda měl být Ohnivý trn. Ale to vypadá dost indiánsky, takže keříku budeme říkat po správnosti hlohyně. Existuje větší množství odrůd, které se od sebe všelijak liší. Na horním obrázku je odrůda 'Soleil d´Or', kterou používám nesmírně rád. Je zdravá a relativně velmi raná. V naších podmínkách plody dozrávají už v září, jsou četné a poměrně masité. Proto je výrazně vyhledávají ptáci jako skvělé krmivo. Na dolním obrázku je odrůda 'Teton'. Její plody jsou podstatně menší. Začínají dozrávat až velmi pozdě, ale jsou také velmi dekorativní. Jsou podstatně méně masité, takže kosáci o ně projeví zájem, až zbaští ty výživně hodnotnější.

V každém případě se však vyplatí na výše uvedené rostliny myslet už při plánování zahrady. Jejich barevné plody jsou výborným prvkem a krásnou ozdobou až do doby, kdy podzim předá svoji vládu paní zimě.