Ve znamení javorového listu

Takto by možná mohl začínat i článek o kanadském hokeji, ale kupodivu, opravdu bude o javorech. Původně jsem chtěl ukázat jenom dvě tři fotky, ale nakonec mi to nedalo a fotografií nabízím více. Do nadpisu se mi to nevešlo, ale všechny fotografie pocházejí z Botanické zahrady Wakehurst Place v Anglii.

Tato botanická zahrada je oficiálně nazývaná venkovskou pobočkou slavné zahrady KEW, která dnes leží už na okraji Londýna, díky dramatickému rozrůstání se anglické metropole. Pod slovy venkovská pobočka si snad někdo může představit polozarostlou zahradu s chátrající administrativní  budovou. V případě zahrady Wakehurst Place to ale tak není. Zahrada se rozkládá na pozemcích bývalého panství a místo zchátralé administrativní budovy pozemku vévodí půvabný zámeček z konce 16. století. To ale z hlediska javorů asi není až tak podstatné.

Kde se vzalo toto jméno? ( 1 - Hidcote)

Stihli jste si někdy uvědomit, jak moc obtížné musí být pojmenovávání rostlin? Tolik druhů, co existuje a jako na potvoru se ještě stále objevují nové. Nějaké sice zanikají, ale jejich jméno, to je jako číslo na dresu nějaké sportovní celebrity. Když už bylo proslaveno, prostě se nepoužívá. U rostlin či živočichů je to stejné. Když se objeví nový rod mravence, nemůže se už jmenovat Dinosaurus, protože toto jméno patří jinému tvorovi, co už to sice má za sebou, ale už tu jednou byl.  

U rostlin je to podobné, někdy ještě více zapeklité. Třeba když se rostlina nějakým způsobem podobá koze (nevím, proč mě napadly zrovna kozy), botanický slovník se kozí tematikou jen tak hemží.

O nenapsané knize a zahradě plné sošek

Mám doma docela dost zahradnických knížek. Některé z nich jsou věnovány zahradnickému cestování. Jsou skvělou inspirací pro plánování zahradnických cest. Mají různé názvy, ale jedna z nich je zvláště optimistická – jmenuje se "1000 zahrad, které musíte vidět dříve, než umřete".

No páni, říkal jsem si, když jsem si ji kupoval. To tedy nevím, jak stihnu. Teď mám v knížce mezi stránkami nastrkané papírky, kde už jsem byl. Nelekejte se, u většiny zahrad papírky nastrkané nemám, ještě je co objevovat.  Nedávno jsem si v knize zalistoval a s velkou hrůzou jsem zjistil, že zahrady, které bych k návštěvě doporučoval já, v této publikaci prostě nejsou. Aha – ono je těch hezkých zahrad určitě více jak tisíc. Až jednou budu mít příliš volného času – zkusím si udělat přehled těch, které jsem viděl já. Nevím, kolik jich bude – určitě méně než tisíc, určitě více než sto. A napíšu o nich knihu – stejně mě kdekdo podpichuje, abych konečně už napsal něco svoje.