Co vysadit na terasu ?

Přesně tak zněl dotaz, který jsem před nedávnem dostal. Tazatel také dodal, že majitel nemá možnost poskytnout rostlinám příliš častou údržbu. Slíbil jsem, že se zamyslím a něco odpovím. Čím víc se ale zamýšlím, tím více mám pocit, že na tuto otázku by se nejlépe odpovědělo napsáním knihy (kdyby ji někdo chtěl vydat, napište mi prosím, asi bych se o to pokusil). Je to totiž tak široké a obsáhlé téma, že opravdu není jednoduché odpovědět několika slovy.
Na začátek se určitě hodí vědet, jak je terasa velká, jak je disponovaná. Svítí na ní sluníčko, jestli ano, jak dlouho? Fouká na ní vítr, nesousedí s polem nebo zapleveleným pozemkem? Je moderní? Nebo snad romantická, městská, vesnická, či satelitní? Je schována před pohledy sousedů, nebo na ní dobře vidí?

Příliš mnoho otázek. Odpovědi by snad zjednodušili rozhodování. Takže už je skoro jisté, že na dotaz odpovím neplnohodnotně. Než začneme hledat jakékoliv odpovědi, hodí se uvědomit si pár faktů, které platí obecně.

Třeba to, co se děje s rostlinou v květináči. Nemá to chudinka až tak jednoduché, jak to možná vypadá.

Její kořenový prostor je omezený. Není spojena s volnou půdou. Živiny vyčerpá rychleji, než v půdě, kořeny nemohou růst do jaké hloubky by rostly normálně, takže je z hlediska vláhy podstatně více závislá na umělé zálivce. Také ji hrozí, že se ucpou odtokové otvory v nádobě a uhnijí ji kořeny od nadměrné vlhkosti. Potom může být půda jak chce mokrá, rostlina stejně uschne, neboť kořeny, které se mají starat o transport vody, jsou mimo provoz.
A potom je tu ještě jedna věc, kterou jakobychom nechtěli brát příliš vážně. V horkých letních dnech se  pěstitelský substrát může tak silně ohřát, že kořeny opět ztrácejí své schopnosti - a to i když je rostlina zalitá. Teplo je z "provozu" vyřadí stejně spolehlivě, jako to udělá mráz. Zkrátka a dobře, problémy mohou nastat a také nastávají. Je ale v našich rukou tyto problémy alespoň částečně zmenšovat.

Třeba jenom tím, že se budeme snažit vybrat správnou rostlinu na správné místo. Je to důležité - je totiž mnohem snadnější vybrat na konkrétní místo správnou rostlinu, než milované rostlině přizpůsobovat místo, aby tam mohla prosperovat. Také je to o hodně levnější a také udržitelnější řešení.
Můj tazatel naznačil, že majitel nemá příliš času na údržbu. Tuto věc musíme brát jako fakt, i když není příliš radostný. V podobných případech obvykle musí ustoupit  estetické nároky praktickému přístupu.

Tmavě modré květináče jsou rozhodně na pohled zajímavé a s rostlinami dobře ladí. Ale mnohem více se ohřívají, než nádoby světlých odstínů. Budou tedy snadněji a rychleji vysychat, než nádoby světlé. Tato fotka je ze Skotska, kde tento problém asi nemají, ale v místech, kde bývá suché a horké léto, jsou tmavé nádoby možná hezké, ale nepraktické.

Velikost květináče je další věc, která je velmi důležitá. Musí být přiměřená k velikosti rostliny, ale platí, že čím je větší, tím pozvolnější jsou změny, které v něm probíhají. Pomaleji vyschne, pomaleji promrzne, pomaleji se prohřívá kořenový systém. Také je menší riziko, že se rostlina přelije, nebo že ji shodí vítr.

Relativně velmi malé nároky na údržbu mají vodní a bahenní rostliny. Většinou jsou samy o sobě dost vitální a konkurenční, vyschnout mohou jenom při totální ignoranci majitele a přelít je nelze vůbec. Lze je pěstovat ve starých velmi romantických nádobách, i moderních vacích, které se po sezóně vypustí a snadno uskladní kdekoliv v domácnosti. Zatímco v koupacích a zahradních jezírkách si bez nich neumíme představit život, na terasy zatím moc nepronikly.

Na suchou a slunnou terasu se hodí skalničky různých druhů. Z horského prostředí jsou zvyklé na hodně drsné podmínky. Při správném výběru druhů, mohou nadělat docela velkou parádu. Tento vyvýšený záhon je pro ně ideálním prostředím. Je to v pdstatě vyvýšená skalka, která je blízko očím, je ji hezky vidět a udržuje se ve stoje. Docela si umím u takové skalky představit příjemné posezení.

Jednu podobnou skalničkovou terasu jsem kdysi spoluvytvářel. Je méně velkorysá, ale svůj účel myslím plní.

Tvoří něco mezi zídkou, obřím truhlíkem a optickou clonou. Je mi ale jasné, že z mnoha různých důvodů podobné řešení nemůže mít každý. Některé druhy skalniček, jako třeba rozchodníky či netřesky lze pěstovat i jinak.

Pro jejich úspěšný život postačí i menší nádoby, ale musí být vždy na slunném místě. Netřesk se latinsky jmenuje Sempervivum, to ovšem neříkám, abych si zvýšil prestíž. Kdybychom si ale toto slovo rozdělili na dvě části, objevíme slova dvě - semper a vivum. Semper znamená vždy a slovem vivum se označuje to, co je živé. Tedy je to vždy živá, nebo chcete-li, nezničitelná rostlina. Nesmí se to sice brát absolutně doslova, ale vydrží opravdu hodně - proto je to dobrá rostlina na slunné terasy lidí, kteří nemají příliš času na údržbu.

Na obrázku ve třech květináčích nad sebou jsou také netřesky, ale chci upozornit na jinou věc. Jsou to nožičky, na kterých květináč stojí. Je to taková blbůstka, ale má opravdu velký význam - škoda, že u nás moc k vidění není (zatím). Tyto nožičky podporují odtékání nadbytečné vody z květináče a velmi, ale opravdu velmi znižují riziko, že by se z dolní části nastěhovaly do květináče mravenci.

Myslím, že na otázku "Co vysadit na terasu?" jsem neodpověděl. Omlouvám se za to. Vždy je ale velmi důležité promyslet si všechno komplexně. Vzít do úvahy místní podmínky, nároky rostlin a nároky majitelů. A hodně o věci mluvit a vymýšlet vše postupně, tak aby jednotlivé kroky na sebe navazovaly. A vnímejte i řeč rostlin, má silnou výpovídací hodnotu. Tak hodně zdaru.