Rok zahradníka - aneb ohlédnutí o rok zpátky

Prosinec 2013

Při jízdě Bratislavou jsem z auta uviděl velký topol, který byl čerstvě okousán od bobra. Protože zvířata jenom málokdy dělají něco neúčelně, tušil jsem, že bobr by se ke svému stromu vrátil a svoji práci dokonal. Protože jsem nevěděl komu strom ve veřejném prostoru patří, zavolal jsem na 112. Přepojili mě na městskou policii, a tam jsem to nahlásil.  Říkám:

„Dobrý den, chtěl bych nahlásit, že jsem objevil velký topol, který okousal bobr.“ Na druhé straně telefonu zavládlo dramatické ticho. Hlášení tohoto druhu na městské policii zřejmě přijali poprvé. Hlas na druhé straně telefonu vůbec nevěděl, jestli si někdo dělá legraci, nebo jde o vážnou věc. Šlo o vážnou věc, i když topol asi nebyl městským majetkem. Kdyby se bobr vrátil, mohl by strom padnout na městský chodník, městkou silnici, na městskou tramvajovou trať a také na někoho živého, kdo by se ocitl v nesprávnou chvíli na nesprávném místě. Hlas na druhé straně telefonu sice nepůsobil moc nadšeně, ale slíbil, že tam pošle hlídku. Kdo to zařídil vlastně nevím, ale nakonec se kolem částečně nahlodaného kmene objevilo pletivo, které strom chrání až doteď. Až ve vašem městě objevíte stromy ohlodané od bobrů, s důvěrou volejte městskou policii. Funguje to.

Leden 2014

Ačkoliv se to zdá trochu poťouchlé,

začínáme  pracovat na nových kalendářích pro rok 2015. Je to činnost, která si vyžaduje docela dost práce, v plné zahradnické sezóně na ní není moc času. V lednu také objednáváme rostliny pro jarní sezónu, abychom měli jistotu, že dostaneme opravdu to, co potřebujeme.

Únor 2014

Vydávám se na svoji první letošní  zahradnickou cestu. Vybral jsem si Londýn a jedu za sněženkami. Přímo v centru se koná výstava prvních jarních rostlin a sněženky jsou v Anglii jarní rostlinou číslo jedna. Moje cesta za sněženkami je ryze pracovní, toužím udělat nějaký opravdu zajímavý článek o těchto rostlinách. Jediná  správná cesta  vedoucí k zajímavému psaní podle mne vede pouze skrze autentickou zkušenost. Zdá se to na první pohled trochu jako poťouchlé, ale je to správná cesta. Dva a půl dne v Londýně byly nakonec ještě mnohem zajímavější, než jsem čekal. Ke konci února jsem dostal zajímavou nabídku. Bylo o čem přemýšlet.

Březen 2014

Teplé počasí  nastartovalo jaro s velkým předstihem. Jarní sezóna alespoň u nás začala ve srovnání s minulým rokem o 4, možná o 5 týdnů dříve. Zajímavá nabídka z února dostala konkrétní rozměry. Český rozhlas České Budějovice mě požádal, jestli bych neměl zájem připravovat publicistický pořad se zahradnickou tematikou. Tuto nabídku jsem přijal – a tak se zrodil hodinový pořad Zelené světy. Je vysílaný v pátek dopoledne a trvá hodinku. Ke konci měsíce nás navštívila Česká televize, takže jsem měl možnost  zažít několik minut živého vysílání z naší zahrady. Byla to zvláštní a velmi cenná zkušenost, za kterou ČT 24 dodatečně ještě jednou děkuji.

Duben 2014

O dubnu je těžké mluvit, protože to byl jeden z nejvíce vytížených měsíců celého roku. Práce venku nabraly na obrátkách. K tomu bylo také hodně psaní do časopisu i pro rozhlas, natáčení Zelených světů a výsadby rostlin u lidí, kteří se už velmi těšili na svoji novou zahrádku. Na konci dubna se na naší zahradě odehrála další netradiční událost. Natáčela se u nás epizoda publicistického pořadu Kouzelné bylinky, který v prvním pololetí vysílala Česká televize. Níže uveřejněná fotografie byla vybrána tak, aby neukazovala žádné tváře, ale něco víc by bylo vidět třeba zde:
: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10744345634-kouzelne-bylinky/214562220450013-bylinkove-likery-vino-a-ceske-pivo/video/

Květen 2014

Svým charakterem byl květen podobný dubnu, tedy pracovně velmi náročný. To je ovšem dobře, kdyby si měl zahradník v květnu užívat krásy jara, bylo by to patrně velmi špatné znamení. V květnu  se mi dostalo cti účastnit se krásné práce při vytváření odpočinkového prostoru v jednom rekonstruovaném domově důchodců. Bylo to mimořádně tvořivé a hodně zajímavé. A také poučné, protože v seniorském prostoru platí jiné priority než v běžné zahradě či parku.

Červen 2014

Tento měsíc mám moc rád, protože je pestrý a teplotně tak akorát. Na jeho začátku jsem navštívil pár úžasných zahrad a potkal se s báječnými lidmi. Konečně se nám povedlo pár hodin ušetřit i pro vlastní zahradu a také mrknout na zahrady vytvořené před několika lety. Jedna z kontrolních cest vedla do Třeboně, kde jsme v parčíku u lázně Berta v roce 2010 zakládali trvalkové záhony a osazovali kovové obelisky s popínavými růžemi. Také jsme zaznamenali zvýšený zájem o kanadské borůvky,které pěstujeme a o jejich výsadbu zákazníkům na  zahradu. Na jedné straně je to velká pocta, na straně druhé i velká práce, kopání a navážení rašeliny. Má to ale jednu moc dobrou stránku. Na rozdíl od minulých let se nám už nikdo neposmívá, že místo výsadby  borůvek  kopeme základy pro stavbu baráku. V první etapě to totiž tak trochu vypadá.

Červenec 2014

První měsíc druhého pololetí se u nás nese ve znamení Borůvkobraní.  Borůvky totiž v tuto dobu dozrávají a je mnoho lidí, kteří chtějí toto ovoce pěstovat na zahradě. Má to svoji logiku, neboť plody těchto borůvek jsou opravdu velmi lahodné. V této věci trochu proti mé vůli registruji, jak se vytvářejí skupiny nadšenců a odpůrců borůvek lesních a borůvek zahradních. Tyto dvě skupiny tak trochu útočí proti těm druhým a hádají se, která borůvka je lepší,která zdravější, kterou jíst a kterou radši ne. Jsou to zcela zbytečné rozbroje, neboť každá z nich sice chutná jinak, každá je zdravá jiným způsobem, ale obě se vyplatí jíst.

Srpen 2014

Když jsme u těch borůvek, patří jim i srpnové zastavení. Měli jsme poprvé úrodu  z odrůdy Pink Lemonade. Před 2 lety to byla horká novinka, byl ji plný internet a e-shopy se předháněly v hodnocení její kvality. Byl jsem proto velmi zvědavý na realitu –neskrývám, že jsem měl různé obavy z toho, co bude zač. Na rozdíl od prvních internetových fotografií je barva plodů podstatně méně výrazná – odrůda je relativně pozdní. Z chuti borůvek Pink Lemonade jsem byl ale příjemně překvapený. Ne že by se bez nich nedalo žít, ale jsou opravdu velmi příjemné. Jiné, než ty běžné, ale velmi chutné. Ale abych jen neborůvkoval. Na konci srpna také vyšly naše oba zahradnické kalendáře – nástěnný - Stylové zahrady 2015 a stolní – Zahrada 2015.

Září 2014

Vedle běžných pracovních povinností jsem se v září zúčastnil dvou velmi zajímavých akcí. Jednu z nich pořádalo město Strakonice – a byla přímo vynikající. Odbor životního prostředí prezentoval své zkušenosti s jinými formami veřejné zeleně – mohli jsme shlédnout ukázku krásné květnaté louky, letničkových záhonů z přímých výsevů i typický štěrkový záhon s nízkou intenzitou údržby. Bylo to nesmírně poučné i inspirativní i pro zahradnické profesionály, neboť město Strakonice je ve srovnání s mnoha místy v Česku o velký krok vepředu.

Druhá akce podle názvu vypadala stejně zajímavě – byla to konference o zahradnické turistice, kterou pořádala O.P.S. Přírodní zahrada. O zahradnické turistice nakonec zaznělo jenom velmi málo, ale bylo to hodnotné. Zbytek setkání vyzněl jako propagace přírodních zahrad. I tak to ale bylo prospěšné, neboť jsem v dobrém i špatném smyslu pochopil hodně souvislostí. 

 

Říjen 2014

K pracovní klasice se v říjnu konala další zajímavá akce, které jsem věnoval jeden den. Šlo o názornou ukázku stavby altánku z vrbového proutí. Bylo to pěkně naživo, od úplného začátku až po ukončení. Parta nadšenců řezala, hnojila, sázela, zaplétala, vázala, mulčovala, opravovala, vyrovnávala a nakonec zalila vrbové proutí, které by časem mělo vytvořit hustý zelený altán. Snažil jsem se fotit a vše zaznamenat  pro příští generace. Také jsme byli zkontrolovat, jak se vyvíjí situace na zahradě domova důchodců, kam jsme ještě dodatečně právě v říjnu vysázeli jarní cibuloviny. Sázení cibulovin bylo vlastně jednou z hlavních činností října. Je to v tomto období trochu neviditelná práce, někdo méně romanticky naladěný by snad mohl tvrdit, že výsadba cibulovin jenom připomíná zakopání peněz do záhonů. Příjemné však je, že ty peníze z jara rozkvetou a znásobí svoji hodnotu.

Listopad 2014

V listopadu za zmínku stojí jedna velmi zajímavá akce. Něco podobného jsem zažil poprvé a bylo to příjemné a optimistické. Díky několika osvíceným lidem na městském úřadě v Třeboni, jsem byl přizván k výsadbě, která by se dala charakterizovat jako trochu komunitní. Řešil se malý prostor kolem lázeňského altánku, jednalo se vlastně o tři přibližně stejné záhony o celkové ploše asi 45 m čtverečních. Tento prostor vysazovaly děti ze základní školy, ale zdaleka nešlo jenom o „nějakou práci“. Dětem jsme stihli ve stručnosti vysvětlit, proč je důležité vysazovat rostliny do veřejného prostoru i hlavní zásady výsadby obecně. Také samozřejmě došlo i na to, že až budou děcka větší, budou se moct pochlubit a říct : „To jsem sázel já!“ A co bylo na tom to nejhezčí – většinu dětí to bavilo. Děcka z Třeboně – děkuji vám za milý zážitek a dobrou zkušenost.

Prosinec 2014

Krátký měsíc na práci, ale velký na povinnosti. Je to ale správná doba lehce zpomalit a ohlédnout se o rok zpátky. A také se nadechnout a připravit se na rok příští. Děkuji všem za vaši přízeň a do nového roku přeji každému jenom to nejlepší. Pavel