Zahrádky v květináčích

 

Mít vlastní zahradu plnou stromů, květin či zeleninových záhonů je pro někoho zcela samozřejmé. Dopřát si radosti z pěstitelství, doteků s rostlinami či „ušpinit“ si ruce od hebké hlíny může ale skoro každý. Zahradničení je vášeň, kterou lze rozvíjet i na balkóně, či terase panelákového bytu. A není to zahradničení druhé kategorie, je stejně plnohodnotné, jako velkorysé budování zahrady na velkém pozemku.

 

Vstupenkou do světa zahradničení na balkónech či terasách jsou květináče, truhlíky, bedýnky, staré vany, vyřazené sudy, kamenná koryta, hrnce či pytle nejrůznějšího původu, které mohou posloužit jako pěstitelské nádoby.

 Tam všude mohou růst, kvést i plodit rostliny, které do vašeho okolí vnesou půvab a proměnlivou eleganci rostlin. Pěstování rostlin v nádobách přináší na jedné straně určitá omezení, na straně druhé, velmi významné výhody.

·       Rostliny pěstované v nádobách mají omezenou zásobu živin a vody. Jejich kořeny nemohou zasahovat do hloubky a postarat se sami o sebe. Rostliny v květináčích vyžadují pravidelnou zálivku a podle konkrétních nároků pěstovaných druhů i přihnojování.

·       Pěstitelský substrát se v nádobě během slunných dnů rychleji prohřeje. V jarním období je to výhoda, která zrychluje rašení rostliny i její růst. V horkém létě je to pro mnoho druhů velké omezení, neboť při vysokých teplotách substrátu je aktivita kořenů mnohem nižší a rostliny trpí na nedostatek vody i v případě, že jsou zalité. Správným výběrem nádoby i její barvy, se dá tento problém částečně potlačit. Světlé a velké nádoby jsou pro letní život rostlin mnohem příznivější.

·       Rostliny pěstované v květináčích netrpí jenom v létě, i zimní období je pro ně docela rizikové. Nejde přitom jenom o mráz – ten mnoho rostlin zvládá dobře. Největší riziko způsobuje nedostatek vzduchu v kořenovém prostoru. Když na květináč nasněží či naprší a poté voda na povrchu nádoby zamrzne, vznikne tam ledová krusta. Půda v květináči je vlhká či mokrá, nadbytečná voda se ze substrátu neumí dostat ven a kořeny začínají hnít. Takto poškozené rostliny umírají, nebo jenom velmi těžce regenerují. Nejlepší obranou proti tomuto poškození je „položit“ všechny květináče na ležato. To způsobí, že ledová krusta nemůže vzniknout, neboť voda z povrchu květináče vždy odteče.

      Takto "položené" rostliny můžeme ještě zakrýt jutovinou či starou plachtou. Toto zakrytí může ještě trochu pomoct při ochraně proti poškození rostlin.

 Pěstování rostlin v nádobách ale přináší i hodně výhod.

·       Rostliny pěstované v nádobách se poměrně snadno manipulují. I díky tomu je možné je v rámci jednoho prostoru přenášet a vytvářet různé kombinace tvarů, barev a struktur.

·       Rostliny v nádobách nabízejí možnosti rychlých změn. Zvláště v případě krátkověkých kultur, jako jsou letničky, dvouletky či cibuloviny je možné během krátké chvíle zcela změnit obsah nádob a dosáhnout zcela jiných a nových efektů.

·        Pěstováním rostlin v nádobách lze vytvářet dekorace v závislosti na ročním období. Stejná sada nádob může posloužit pro jarní, velikonoční, letní, i adventní výsadbu rostlin.

·       Použitím vzrostlých rostlin v okamžiku výsadby lze dosáhnout okamžitého efektu.

·       V rámci jediného prostoru lze díky nádobám pěstovat rostliny různých charakterů – okrasné listem, květem, i rostliny užitkové.

·       Pěstování rostlin v nádobách dává obrovské možnosti i majitelům větších zahrad. Prostřednictvím nádobových rostlin lze vyplnit dočasně volné prostory mezi vysazenými rostlinami.

 

Pěstování rostlin v nádobách přináší obrovské možnosti, jak si vylepšit bydlení a pobyt na venkovním prostranství. Je to vhodná metoda snad pro každého. Podle vlastních možností i vkusu lze stejně úspěšně pěstovat rostliny v moderních, tzv. trendových květináčích, ale i ve starých a zapomenutých nádobách, které dlouhé roky čekaly na svoji šanci ve stodolách a kůlnách. Zahradničení s rostlinami v nádobách může přinést okázalé sestavy květin nejmodernějších odrůd i skromné, ale elegantní květinové dekorace v duchu životního stylu našich babiček. Je na každém, kterou cestu si zvolí, důležité je jen to, aby pěstování rostlin v nádobách vedlo ke štěstí a radostnému pocitu ze zahradničení.

Zahradničení (ať) je sport

Tento fejetonek není úplně čerstvý, ale ani úplně starý. Vznikl v únoru (2020) - ještě v době před karanténou, v čase, kdy se na internetu hlasovalo o strom roku. To je důležité dodat, abyste všichni pochopili časové souvislosti. Jedním z důležitých aktérů tohoto fejetonku je i sportovní kanál České televize. To, že teď nemá co vysílat, je logickým důsledkem situace, která nastala. Dalo by se to ale velmi snadno  změnit. Stačilo by jediné - řídit se mojí radou😏. Všechno důležité najdete ve fejetonku.

Už jsem to jednou psal, takže možná budete mít pocit, že se opakuji. Bylo to takové úsměvné zamyšlení, ale po čase se k tomuto názoru opět vracím. Lehce zmoudřelý, poučený životem a hlavně přesvědčený o tom, že zahradničení by mělo být zapsáno mezi sportovní disciplíny. Mám k tomu několik důvodů.

Knížka pro Maximka - sbírka a dražba

Teď někdy je to rok, co vyšla moje knížka zahradnických fejetonků Na začátku byl rýč. Myslím, že už udělala radost mnoha lidem. Teď by mohla udělat ještě  obrovskou radost jednomu malému bojovníkovi, ke kterému se život obrátil trochu zády. Ale jeho příběh je plný lidskosti a laskavého srdce. Klučík se jmenuje Maxim, žije na Slovensku u rodiny, která si ho vzala do své náhradní péče. Pěkně tedy po pořádku - Maximko se narodil s Downovým syndromem, jeho biologičtí rodiče to neunesli, lásku od samého malinka mu tedy dávají dva jiní mladí manželé, kteří mu velmi, velmi chtějí pomoct. Aby problémů neměl Maxim málo, čas ukázal, že nemůže chodit, i když by moc  chtěl. Vážný ortopedický problém je řešitelný drahou operací ve Vídni, jejíž rozpočet se pohybuje kolem 20 tisíci eur. Asi před měsícem od psaní tohoto textu jsem jednu výzvu ke svým přátelům adresoval na facebooku. I díky jiným zdrojům se  za poměrně krátkou dobu vysbírala asi polovina finančních prostředků. A pak sbírka skoro celkem zamrzla. Jakoby došli lidé, nebo jejich ochota pomoct.

Proto jsem se odhodlal ke kroku, jaký jsem nikdy doteď nepodnikl - dávám do dražby moji knížku - Na začátku byl rýč.

Kalendáře na rok 2020

Všem svým kolegům, kamarádům i nadšeným zahradníkům s radostí oznamuji, že  naše oba tradiční kalendáře na příští rok jsou na světě. I letos pokračuji v udržování jednotného grafického stylu, tudíž nové kalendáře vykazují jasnou příbuznost jak mezi sebou, tak se svými staršími příbuznými.

Nástěnný kalendář je věnovaný zejména plodům, hlízám a semínkům a jmenuje se příznačně Dary Země 2020. Kalendárium je české i slovenské. Kalendář ma charakter sešitu, v uzavřené podobě má formát A4, když se otevře a visí na zdi, je z něj formát A3 (šikovné na posílání, efektní na koukání). Kalendárium je české i slovenské. Zde je ukázka vnitřní části:

Co roste pod ořešákem?

Co roste pod ořechem? S tímto dotazem se potkávám poměrně často. Někdy to dokonce ani není dotaz, jenom prosté konstatování, že vlastně nic. Je pravda, že pod korunou ořešáku (tak bychom měli strom nazývat správně) je situace dost specifická, ale něco tam přece jenom roste.

Jeden orešák na zahradě máme a je to strom velmi dominantní.

Malé nakouknutí do rodiny cypříšků

Některé rostliny to mají v životě trochu těžké. Ať dělají, co dělají, pořád je někdo nechce brát moc vážně. Trochu se to týká i cypřišků (Chamaecyparis), kterým mnoho lidí neřekne jinak, než „jakási tujka“. Cypřišky patří do čeledě cypřišovitých (Cupressaceae), s tújemi jsou sice v blízkém příbuzenském vztahu, ale v několika ohledech se od nich dost významně liší.

Chamaecyparis obtusa 'Minima'

Supresivní přesazování

Pobavil vás tento obrázek? Nebojte, ono to v přírodě není, jako na obrázku. Nakonec se ani nedá říct, že hřibek je bojovník a muchomůrka záškodnice. V přírodě má každý z nich nějaké poslání, minimálně to, že les je díky těmto organismům pestřejší, zábavnější a dobrodružnější. A také můžeme kvůli těmto krasavcům a krasavicím stále rozvíjet naši krásnou, houbařskou vášeň.

Na druhé straně, kus pravdy na tom obrázku je! Naznačuje totiž, že ne všechno je tak harmonické, jak se jeví na první pohled. Ba naopak - příroda je pěkná drsňačka - a o život v ní je potřeba vždy pořádně zabojovat.

Nesmírně mě baví a těší zároveň, když se najde někdo, kdo se tyto vztahy snaží využít pro ekologické řešení nějakého zapeklitého problému.  Výsledkem ekologického smýšlení je i vznik všech tzv. supresivních substrátů, které v posledních letech přinášejí výtečnou alternativu v pěstování rostlin bez použití fungicidů.