Na začátku byl rýč - ochutnávka č. 2

Nedávno jsem přiznal, že se právě rodí moje první knížka. Bude samozřejmě zahradnická, ale ani příliš odborná, ani vědecká. Bude tak trošku literární, místy snad i mírně zábavná a alespoň trochu poučná. Věřím, že to všechno knížka svým čtenářům nabídne. Pokud vůbec můžu sám o ní psát, věřím, že to bude hlavně knížka odpočinková. Ve své bujné fantazii si představuji, že si ji někdo bude číst se sklenkou vína na dobrou noc, či k rannímu čaji nebo odpolední kávě, přičemž na pořadí nápojů vlastně nezáleží. Udělejte si pohodlíčko - tady je ochutnávka č. 2 - 

                                                              Zahradník a král

Když jsem byl malý kluk, rozmlouval jsem se svou sestřenkou o tom, jaké zaměstnání by kdo chtěl provozovat, až dorosteme do dospělosti. Zatímco já snil už tenkrát o profesi zahradníka, moje sestřenka toužila být princeznou. Měla to v hlavě moc dobře srovnané, protože už tenkrát věděla, že povolání princezny je vlastně neškodná přípravka na povolání královny. A tou chtěla být také. 

Za sebe jsem si vůbec nevěděl představit, co vlastně kralování obnáší, ale můj problém to nebyl. Měl jsem od sestřenky přislíbené místo hlavního královského zahradníka, což mi tenkrát docela lichotilo, i když dnes se to hodnotí jako jasný klientelizmus.

Navzdory tomu jsme se ještě chvilku přetahovali o to, které povolání je vlastně důležitější a prestižnější. Uznal jsem její tvrzení, že určitě prestižnější je býti králem či královnou. O důležitosti naších profesí já měl vcelku jasno, ale nepovažoval jsem za nutné, sestřenku o tom za každou cenu přesvědčovat. Zvláště, když jsem měl u ní slíbené tak dobré místo.

Až s velkým časovým odstupem jsem pochopil, že obě činnosti lze za určitých okolností sloučit do jediného lidského života. Jsem za to vděčný britské panovnici, jejímu veličenstvu Alžbětě II. Viděl jsem ji na mnoha obrázcích i v několika dokumentárních filmech, jak s velkým zájmem a zasvěceně zahradničí, nebo rozmlouvá se zahradníky. Možná za to mohou i pověstné Garden party, které pravidelně organizuje. Podle správnosti bych měl správně použít český termín „zahradní  slavnost“, ale termín „garden party“ se mi v této situaci jeví o něco výstižnější. Ve stručnosti řečeno, je to významná událost určená vyšší společnosti lordů a dam, celebrit a ctěných osobností. Garden party organizovaná pod taktovkou britského panovníka není žádný nový vynález, má tradici už sto padesát let. Jedná se opravdu o slavnost, která probíhá pod klenbou stromů zahrady Buckinhgamského paláce. Samotná oslava mě až tak nezajímá, protože vyšší společnost, škrobení lordové a nejmodernější klobouky dam, mě až tak neberou. Pozoruhodné je ale to, co se děje před tím, než slavnost vypukne. Několik týdnů před stanoveným začátkem této společenské události, začíná buckinghamským zahradníkům opravdu velmi vypjaté období. Jsou to právě oni, na nichž stojí tíha obrovské odpovědnosti, aby na zahradě všechno bylo, jak má. Aby trávník byl svěží, stromy zdravé a květiny ve své plné síle. Už to samo o sobě je dost, navíc jejich hlavní šéfová, královna Alžběta II., má o vzhledu zahrady a některých květinových kombinacích celkem vyhraněnou, vlastní představu. Zajímavé ovšem je, že to neřeší skrze svého tajemníka, ale osobní návštěvou zahradníků přímo při jejich práci. Potkává se s nimi a mluví spolu. Samotní zahradníci – jak vyznělo z televizního dokumentu Zahrada Buckinghamského paláce, komentovali přípravu zahrady na Garden party, jako období nejvyššího vypětí a časového stresu. Ale nezapomněli dodat, jaká hrdost je ovládá díky tomu, že mají čest provozovat toto velkolepé zaměstnání, navíc v službách jejího veličenstva Alžběty II. Celkem dobře jim rozumím. V den zahradní slavnosti, ale ještě několik hodin před zahájením, vyjde královna v civilním oblečení anglické babičky mezi své zahradníky, aby jim poděkovala za odvedenou práci a prohodila s nimi pár lidských slov.

Z toho všeho vyplývá jediné. Ačkoliv se zdá, že být králem nebo zahradníkem je velmi odlišné, ve skutečnosti se obě povolání prolínají a vzájemně doplňují. Být dobrým zahradníkem vyžaduje královsky přesně a odpovědně vykonávat svoji profesi. A umění vládnutí zase vyžaduje schopnost rozmlouvat se zahradníky a dalšími obyčejnými lidmi a naslouchat jim.   Sestřenko, čekám na tvůj telefonát!