Jiné podoby vody

O vodě, respektive o její funkci v zahradní architektuře bylo už toho napsáno tolik, že až váhám, jestli mám toto téma vůbec otevírat. Ale ano, asi to smysl má. Soudím  podle toho co vidím, když nakukuji za plůtky a zdi naších zahrad. Také o tom informují média a píše internet. Voda v naších zahradách zdaleka nechybí, to určitě ne. Ale její podoby se tak trochu opakují. Bazén, neúnavně pracující závlahový systém a v posledních letech také koupací jezírko. To jsou nejčastější formy podoby vody u nás.Potom jsou to klasická zahradní jezírka, nejlépe obsypané bílým štěrkem kolem dokola. A ještě jednu vodu vídám celkem často. Jsou to ty umělé potůčky, které často vyvěrají v rohu zahrady na umělém kopečku s převislou vrbičkou. Sotva  uběhnou vzdálenost dva a půl metru, už houpnou do vodní hladiny. Ne, nic proti nim, jenom vám chci ukázat, že voda na zahradě může mít i mnoho dalších podob. Některé z nich mohou být i finančně překvapivě velmi dostupné.

"Zahradní jezírko" může mít i celkem jinou podobu. I stará vyřazená nádoba ze železa může ve stinném zákoutí působit docela hezky.

Umělé prameniště považuji za vynikající zahradní doplněk. Přináší do zahrady kromě možnosti rybolovu a plavání všechny dostupné výhody. Je to voda, kterou nejenom dobře vidíte, můžete ji také slyšet, dokonce v teplém letním dnu i cítit. Funguje na principu cirkulující vody, pod úrovní terénu se nachází nevelká jímka s malým čerpadýlkem. Tím, že je voda ve tmě, nekazí se tak rychle. Tento systém nevyžaduje žádné skimery, filtry, UV lampy a také téměř žádnou údržbu, sypání či lití různých chemikálií. Špatná správa pro obchodníky, dobrá pro uživatele. Navíc prameniště tohoto typu je vynikající i pro běžnou, malou rodinnou zahradu.

Na podobném princípu funguje i tato sličná dáma. Působí sice trochu umělecky, ale voda cvrčící z kloboučku rovnou do kabelky přece působí vesele.

Zajímavou podobu prameniště má tato soustava betonových talířů. V podstatě je to také potůček, ale nehraje si na přírodní prvek v místech, kde by pokus o imitaci přírody působil poněkud nepatřičně. Tento snímek pochází z výstavky různých vodních prvků a možnána první dojem nepůsobí až tak přesvědčivě.

Zato tato fotografie už pochází z hotové zahrady. Jsou na ní stejné talíře, ale už instalované věrohodně. Kaskádovitě tekoucí voda tu vytvářela nádherný zvukový efekt.

Slíbil jsem ještě nějakou velmi levnou variantu využití vody v zahradě. Tady je jeden velmi obyčejný nápad z naší zahrady. Do pozinkovaného kbelíku naplněného vodou jsme si udělali  malou výstavku květů plaménků (Clematis) v době kdy nám tyto rostliny kvetly. Kromě plaménků se pro tyto účely dají použít i různé druhy rostlin, nejlépe ty, které vytvářejí plochá soukvětí - jako kopretiny, jiřinky, menší typy slunečnic atd.

Později plaménky vystřídaly v nádržce opravdové plamínky. Několik plovoucích svíček dokáže za minimálních nákladů vykouzlit na letní zahradě opravdovou romantiku.

Rozloučíme se s vodou na zahradě poněkud netradičně. Hravá zahradní architektura někdy provádí nečekané kroky. Schopnost imitace patří mezi ně. Vodní nálada se za určitých okolností dá vytvořit i bez kapičky vody - a to použitím prvků, které vodu připomínají. Za určitých okolností může být tato metoda velmi účinná, někdy ale také stejně zničující.
Přeji vám smysluplné vodní tvoření, ale hlavně příjemnější a veselejší život s rostlinami.
pavelchlouba@gmail.com