Počet zobrazení stránky

sobota 18. února 2012

Půvabné pierisy



Pierisy jsou zajímavé stálezelené rostliny, které se stále v bohatším sortimentu objevují v zahradních centrech a specializovaných zahradnictvích. Podobně jako rododendrony, azalky či libavky, i pierisy patří do velké čeledě vřesovcovitých rostlin (Ericaceae). Na počet jednotlivých druhů sice rod Pieris není příliš bohatý, stále se však zvyšuje sortiment odrůd vhodných pro pěstování v zahradách. 
Pieris japonica 'Forest Flame'

 


České jméno rostliny se shoduje s vědeckým pojmenováním Pieris , takže jiné oslovení tohoto rodu nemáme k dispozici. Ve volné přírodě pierisy rostou v lesích Východní Asie, Severní Ameriky a Kuby. Pro běžné pěstování na zahradách má největší význam druh Pieris japonica a jeho četné odrůdy, ostatní druhy mají vedlejší, nebo dokonce jenom sbírkový význam. 
Pieris japonica 'Mountain Fire'
 
Jméno Pieris  pochází z řecké mytologie a kromě botaniky se také uchytilo i v zoologii. Stejné jméno jako mají   tyto půvabné stálezelené krásky patří i dobře známému motýlu běláskovi, kterého housenky si s radostí pochutnávají na listech zelí i dalších brukvovitých rostlin. Takže s malou nadsázkou si můžeme pevně stát za tvrzením, že není Pieris jako Pieris, i když nás budou zajímat   zejména pierisy z říše rostlin.
Pieris 'Bert Chandler'
 
Ty si ale rozhodně naší pozornost zaslouží, protože mají několik výjimečných vlastností, které můžeme v zahradní tvorbě výborně využít. I samotný fakt, že se jedná o rostliny stálezelené bývá často výborným argumentem k pěstování této dřeviny. Ale pierisy nabízí svým pěstitelům ještě mnohem více, než jenom věčnou stálost jejich listů. Velmi dekorativní bývají i květenství pierisů, které obvykle bývá bílé, nebo světle růžové barvy. Existuje ovšem i několik poměrně nových odrůd, jejichž květy mají velmi výraznou, tmavě červenou barvu. Listy pierisů bývají úzké, lesklé, pevné kožovité konzistence. Kromě čistě zelených odrůd existuje celá řada kultivarů, kterých listy jsou navíc dozdobeny bílými či růžově bílými skvrnami. Mnoho odrůd ještě navíc poutá na sebe pozornost v období rašení, neboť jejich čerstvě vyrašené výhony můžou mít světle zelenou, světle žlutou, bílou, nebo dokonce ohnivě rudou barvu. Některé odrůdy jsou dokonce v tomto stadiu jednoznačně nejkrásnější. Zatímco vyzrálé výhony pierisů jsou pro naše klimatické podmínky dostatečně mrazuvzdorné, čerstvě vyrašené lístečky jsou k mrazíkům velmi náchylné a velmi často namrzají, a to někdy i při teplotě 0 stupňů  C. Obvykle to na život rostliny nemívá tragické následky, protože vyzrálé výhony snadno regenerují  a opět krásně vyraší. Tuto vysokou regenerační schopnost můžeme snadno využít i v případě, když nové výhony vůbec nenamrznou. Seřízneme-li je včas, snadno přinutíme rostlinu opět k rašení, čím se efekt pestrých nových výhonů může prodloužit o další 2-3 týdny. Jestli by ale tento zákrok přišel příliš pozdě, s největší pravděpodobností se připravíme i o efekt kvetení v příštím roce. Tímto zásahem také dosáhneme nižšího vzrůstu a kompaktnějšího tvaru rostliny. 
Pieris japonica 'Little Heath'
 
Nároky pierisů jsou velmi  podobné nárokům rododendronů, i když v některých ohledech jsou pierisy trochu přizpůsobivější. Základním požadavkem pierisů k úspěšnému růstu je dostatečně humózní a hlavně kyselá půda, bez jakýchkoliv stop vápníku. Stejně jako rododendrony, i pierisy  milují vlhkou půdu. Ta však nesmí zůstávat dlouhodobě mokrá.  V případě, že nadbytečná voda nemá možnost odtéct z oblasti kořenového prostoru, můžou snadno nastat komplikace. Pierisy jsou náchylné na některé houbové nemoci, v případě napadení se často stává, že rostlina rychle chřadne a brzo umírá. Jediným opravdu účinným lékem na tyto problémy je prevence a promyšlené hledání optimálního stanoviště. Optimálním pěstitelským substrátem pro pierisy je kyselá rašelina, na vlhčích stanovištích může být promíchána i s ostrým nevápenným pískem, který zabezpečí rychlejší odtok nadbytečné vláhy a dostatek vzduchu v oblasti kořenového prostoru.  Velkou výhodou pierisů je značná přizpůsobivost k různým světelným podmínkám. Pierisy přežijí jak v poměrně hustém stínu, tak i na přímém sluníčku. Na stinných stanovištích  pierisy vytváří zdravé listy, ale podstatně méně kvetou. Dostatek slunečního svitu je důležitý pro zakládání květů. Zároveň ale platí pravidlo, že pierisy potřebují vysokou vlhkost vzduchu. Nevysazujeme je proto na suchá místa nebo ke zpevněným plochám, které se v létě rozpálí na vysokou teplotu. Z tohoto pohledu může být i trochu komplikované pěstování pierisů v nádobách. Ne že by nádoby pierisům  v principu nevyhovovaly, ale pokud  by byly umístněné na suchých terasách či rozpálených balkónech, je jenom velmi málo pravděpodobné že by se pierisům v těchto podmínkách mohlo líbit. Pro pěstování pierisů se nehodí mrazové kotliny  a větrná místa s častým průvanem.
Pieris japonica 'Katsura'
 
Na zahradách však pierisy můžeme využít na mnoho způsobů. Hodí se především do vřesovišť, do pozadí skalek, do řídkého podrostů stromů, jako součást smíšených skupin, pro výsadbu atriových zahrádek i pro velmi moderní pojetí zahradní architektury. Díky existenci velmi kompaktních a zakrslých odrůd výborně poslouží  pro okrasu i těch nejmenších zahrádek a dvorků.
Pieris formosa
 Pro malé zahrady musíme ale vybírat velmi pečlivě, se znalostí jednotlivých odrůd. Některé pierisy rostou do rozměrů menších stromů. Pieris formosa jsem zatím u nás v prodeji nezaregistroval, takže u tohoto druhu zřejmě riziko nesprávného výběru příliš nehrozí. Prodávají se ale různé odrůdy druhu Pieris japonica, které v dobrých podmínkách narůstají i do podstatně větších rozměrů, než udávají informace běžně dostupné.
Pieris japonica 'Forest Flame' - uprostřed fotografie ve srovnání s postavami dospělých osob
Pieris japonica 'Forest Flame'
Tyto dvě fotografie pocházejí z Anglie, kde mají pierisy k životu výborné podmínky. Za mnoho let tu mohou dorůst do impozantích rozměrů. Pravděpodobnost podobného "úspěchu" je ovšem u nás velmi nízká.
Jestli jste po těchto rostlinách rostliny zatoužili, přeji vám pro jarní sezónu bohatý výběr a hlavně příjemnější a veselejší život s rostlinami.

4 komentáře:

  1. Tahle rostlina jako by byla určená do mé zahrady. Slyším o ní díky vám poprvé. Určitě se po ní porozhlédnu, potřebuju vyřešit jedno nepěkné místo. Jen s tím mrazem bude asi problém.

    OdpovědětVymazat
  2. Vlaďko, s mrazem to nebude tak hrozné. Například odrůda Debutante je nesmírně odolná, kvete čistě bíle a možná není tak vzrušující jako ty ostatní, ale vydrží strašně moc. Roste docela kompaktně asi do 1 m. Důležité je ale nešetřit rašelinou, zvláště na tom Vašem písčitém podloží. Ale jestli se u Vás daří rododendronům (jak jsem viděl u Vás na blogu) s tímto pierisem by neměl být problém.

    OdpovědětVymazat
  3. Mám již několik let panašovaný pieris s bílorůžovými skvrnami na listech, bíle kvetoucí. Zatím má výšku asi 0,50cm, ale zřejmě je s místem výsadby spokojen, hezky roste. Jenom nevím po letošní zimě...Já pieris na zimu zabalím do netkané textilie a zatím neomrzl. Je to opravdu krásný keřík, všem doporučuji.

    OdpovědětVymazat
  4. Brabi, to může být klidně jeden ze zakrslých kultivarů, který o moc větší už nebude. Měli jsme ho také dlouho, než jsme zahradu předělávai. Nikdy jsme ho na zimu do žádné textílie nebalili a vždy krásně vydržel. Myslím, že i ten Váš se po zimě probere s úsměvem.

    OdpovědětVymazat