Těší mě, já jsem Věnuše

Tak mi řekněte, který chlap by se nechtěl osobně seznámit s Věnuší. Nemusí to být zrovna ta Věstonická, ale už to jméno samotné má v sobě cosi magického. Možná  má tom svůj podíl i to, že to zrovna není časté jméno. Pravda, planetu Věnuši můžeme pozorovat na obloze, ale i tak to na osobní setkání příliš nevypadá. Takže když jsem se před pár lety s Věnuší osobně potkal, odfoukl jsem si překvapením. Uf, to jsem tedy opravdu nečekal.

Bylo to na jednom zahradnickém veletrhu a setkání to bylo nečekané a ohromující. Možná bych místo jména Věnuše měl používat její originální název. Tedy Venus. Přesněji řečeno Cornus 'Venus'. A už jsme doma - ve světě rostlin. To, čemu se v latině říká Cornus, se česky nazývá svída. Tedy někdy, někdy také dřín - je v tom trochu nepořádek. Je to docela škoda, protože když někomu řeknu, že vím o nádherné svídě, ten někdo se obvykle zatváří nepatřičně a dodá, že svídu zná, že k ní chodí venčit svého psa, nebo tak nějak podobně. Ovšem není svída jako svída - to by se taková 'Venus' klidně mohla urazit, kdyby to slyšela. Její květy obklopují 4 obří listeny. A když říkám obří, tak myslím obří. Soukvětí může mít v průměru i 13 cm, někdy dokonce i trochu více. Vypadá - no asi takto:

Opravdová paráda, tahle Venus. Na zmíněném veletrhu rozdával jistý německý školkař k Věnuši nějaké letáky. Ale opravdové květy byly tak vzrušující, jak se na Věnuši patří a sluší.

Do sektoru, kde byly tyto keře - mimochodem v tu chvíli poprvé v Evropě oficiálně představeny, jsem se několikrát vrátil. Školkař měl ze mne tak trochu zábavu, tak jsem se snažil kolem Venus procházet, jako že se mě to až tak netýká, ale po očku jsem po ní stále pokukoval. Připadal jsem si jako puberťák, který našel škvírku v plotě při nudistické pláži. Utěšovalo mě ale, že rozhodně jsem nebyl jediný, komu tahle Věnuše zrychlovala dech.

Od té chvíle zas až tak moc času neuplynulo, a najednou se objevila šance milou Věnuši si objednat. Na naší zahradě sice pro ní místo není, ale u mých zákazníků? Tam jsou přeci celé zahrady ještě prázdné a čekají na svoje vzácné návštěvy z rostlinné říše. Tak jsem nezaváhal a objednal. Když dorazila, měla na sebe štítek a na něm vyražené pořadové číslo. Cornus 'Venus' je chráněný americkým i evropským patentem a každá rostlina má svoje číslo. Jakýsi rodný list, certifikát o původu, nebo, chete-li doklad o tom, že to není žádná napodobenina z asijské tržnice. Opravdový originál. Prostě Věnuše s velkým V. Vůbec, je celá velká. Má velký květináč a měří dobře přes metr. Opravdové krásy dosáhne teprve po dvou, třech letech ve volné půdě. Tady se můžete na ní podívat ještě trochu lépe:
Cornus 'Venus'
Je tam i video, stojí za to ho vidět.

Asi je celkem logické zeptat se, na kolik že taková Věnuše vlastně přijde? Je to docela dobré, je levnější než průměrný tablet, či chytrý telefon. A protože chytrý telefon má dneska už téměř každé dítě, je docela pravděpodobné, že s Věnuší - teda s svídou Cornus 'Venus' se bude moct osobně seznámit brzo každý, kdo pocítí to stejné, neobvyklé vzrušení z výjimečné rostliny, jaké na mě padlo při návštěvě zmíněného zahradnického veletrhu. Přeji úspěšný lov a šťastné námluvy. Věnuše čeká.

A na závěr ještě jeden další odkaz: http://www.deborahsilver.com/blog/at-a-glance-the-venus-dogwood/