Kde se vzalo toto jméno? ( 1 - Hidcote)

Stihli jste si někdy uvědomit, jak moc obtížné musí být pojmenovávání rostlin? Tolik druhů, co existuje a jako na potvoru se ještě stále objevují nové. Nějaké sice zanikají, ale jejich jméno, to je jako číslo na dresu nějaké sportovní celebrity. Když už bylo proslaveno, prostě se nepoužívá. U rostlin či živočichů je to stejné. Když se objeví nový rod mravence, nemůže se už jmenovat Dinosaurus, protože toto jméno patří jinému tvorovi, co už to sice má za sebou, ale už tu jednou byl.  

U rostlin je to podobné, někdy ještě více zapeklité. Třeba když se rostlina nějakým způsobem podobá koze (nevím, proč mě napadly zrovna kozy), botanický slovník se kozí tematikou jen tak hemží.

Otevřel jsem si jednu starou českou knížku a čtu si tam z registru kozí jména rostlin – posuďte sami, co ti chudáci botanikové museli vymyslet: kozalec, kozaleček, kozí brada, kozí brádka (to je zcela jiná rostlina, než ta předešlá), kozí jetel, kozí list, kozí noha, kozí petržel, kozí pysk, kozinec, kozlíček, kozlík, kozlovoň. Uf, pěkná kozí nadílka. Ale o tom vlastně až tak mluvit nechci. Podobný problém řeší i zahradníci, když se jim povede vypěstovat nějakého odlišného jedince od zbytku ostatních, který má naději stát se novým kultivarem, neboli odrůdou, chcete-li. A nový problém je na světě – jak tuto novinku pojmenovat. Není to jednoduché, ani zahradnicky, ani morálně, natož obchodně. Dobré jméno totiž prodává, jako špatné jméno může i dobrou odrůdu odsunout na vedlejší kolej. Na ukázku několik odrůdových jmen, které znějí grandiózně. Třeba ‘Boogie Woogie‘, ‘Asterix‘, nebo ‘Diamantino‘. O původu některých názvů tedy nemusíme ani moc spekulovat – prostě jdou do pusy stejně jako do ucha, navíc se dobře se pamatují. Potom máme k dispozici celou řadu jmen, která vysvětlují nějakou vlastnost oné rostliny. Třeba viridis je zelený, globosum kulatý a sexifidus je šestidílný. 

Další kategorií – a k tomu jsem se chtěl dostat – jsou odrůdové názvy rostlin, které na první pohled toho moc neříkají, ale jsou svojí podstatou velmi důležité. Mohou se vázat k významné osobnosti, události, nebo místu. Takových názvů odrůd máme celou řadu a k některým bych se rád někdy vrátil.  Přijde mi to docela magické, znát tyto souvislosti. 

Příznivci rostlin a zahradničení se možná potkali s odrůdovým jménem Hidcote.  Třeba docelá známá je levandule ‘Hidcote‘ (někde se říká ‘Hidcote Blue‘). Je to velmi oblíbená forma, která sice o stupínek méně voní než čistý botanický druh, ale je kompaktnější, tmavě modrá, tedy o dost hezčí než běžná levandule. Prostě - miláček na zulíbání. 

Pozorný zahradník si ještě vzpomene i na jinou rostlinu s názvem Hidcote. Je to třezalka – Hypericum ‘Hidcote‘. Je to krásná, dřevitá třezalka, která může dorůst do velikosti až kolem jednoho metru. Květy má nápadné, velké, žluté a bývá jich hodně. Je to velmi životaschopná odrůda a proto zdobí nejednu soukromou zahrádku, či veřejný prostor měst a obcí. Proč se ale obě tyto rostliny jmenují téměř stejně, když je nespojuje žádný příbuzenský vztah? 

Jméno dostaly na počest jedné z nejkrásnějších zahrad Velké Británie. V Anglii, v hrabství Gloucestershire, se v půvabné venkovské krajině nachází starý dům se zahradou. Společně se jim říká Hidcote Manor. Zahradu založil už v roce 1907 Američan Lawrence Johnston. Bylo to už docela dávno, navíc s velkým citem a znalostí věci. Zahrada je do dnešních dnů pečlivě udržována a je také hojně navštěvována. V jisté anketě se dokonce objevila v hodnocení anglických zahrad na nejvyšším místě. A to tedy rozhodně není málo. 

Je to zahrada velmi členitá, zdobí ji staré stromy a extra, ale opravdu extra pečlivě řezané živé ploty. Kdo se umí dívat, tak kromě velkolepých pohledů na staré stromy, sbírky rostlin, či dlouhé průhledy směřující do krajiny, může v Hidcote Manor objevit mnohem více. 

 

Skoro na každém kroku lze spatřit na první pohled trochu nenápadné, ale kouzelné detaily, na kterých se podepsal čas i poněkud konzervativní vztah Angličanů ke svému okolí. Ten jim velí chránit staré věci před nástupem trendových nesmyslů nové doby. 

Snad se k této zahradě někdy vrátím v samostatném příspěvku. Teď šlo jenom o to spojit si souvislosti mezi levandulí, třezalkou a magickou anglickou zahradou  - Hidcote Manor.