Kalanchoe aneb kolopejka

Sledujte také náš druhý zahradnický blog Zahradník na cestách
Pokud vás fascinuje svět rostlin, zvu vás ke sledování mého rozhlasového pořadu ZELENÉ SVĚTY který vysílá regionální stanice Českého rozhlasu v Českých Budějovicích. 

Přibližně od sedmdesátých let minulého století nabídku květinových síní začala obohacovat nevelká, ale velmi zajímavá pokojová rostlinka kolopejka, známá spíše pod vědeckým jménem Kalanchoe. Ne že by to byla absolutní novinka, ale právě v sedmdesátých letech došlo k prvním významným průlomům ve šlechtění této rostliny a tím i jeho masivnímu vstupu na zahradnický trh. 

Historie této květiny zasahuje až do 19. století, kdy byla poprvé popsána. V období mezi světovými válkami francouzský botanik Perrier de la Bathie  objevil na Madagaskaru v nadmořské výšce kolem 2 km rostlinu, která se později stala základem jejího velkolepého komerčního pěstování. Později byla pojmenována podle zahradnického obchodníka Roberta Blossfelda, který se prakticky zasloužil o její zavedení do kultury. Od té doby se tržně nejvýznamnější rostlina této skupiny jmenuje Kalanchoe blossfeldiana. O vznik krásných a pestrých odrůd a teda i o její rozšíření se zasloužili zejména zahradníci a šlechtitelé z Dánska, Holandska a USA. Odhaduje se, že se celosvětová produkce těchto krásných rostlin pohybuje v hodnotách kolem sta milionů kusů.

Hortenzie u sportovní haly

Sledujte také náš druhý zahradnický blog Zahradník na cestách

Před sportovní halou v Třeboni se nachází trochu zvláštní záhon. Je to nepochybně ještě památka na dávnější dobu, kdy se stavělo trochu jinak. Je asi metr široký a ukončuje prostor u haly. Je to vlastně stavba, z druhé strany ukončená asi 3 m vysoku zdí. Kdysi byl tento prostor osázený dřevinami, ale v době naší první návštěvy už zde byly patrné pouze zbytky těch nejodolnějších kusů. Jinde rostl plevel a zanedbanost prostoru evokovala pocit, že záhon je tím nejvhodnějším místem pro odložení nedopalku a či jiných typů odpadku. Našim úkolem bylo vymyslet a posléze realizovat něco, co by vylepšilo současný stav. Volba nakonec padla na hortenzie.

 

Přesněji řečeno na hortenzie latnaté. Některé z nových odrůd jsou totiž extravagantně zajímavé. Pojďme se ale podívat na vývoj tohoto prostoru v relativně krátkém časovém úseku.

Není bazalka jako bazalka

Když tak koukám na datum, kdy jsem zde vložil poslední příspěvek, pomalu abych se stydil. Ale vše je v pořádku, takže tu mám opět jedno povídání, tentokrát na ryze bylinkové téma. Při listování ve svém fotoarchivu jsem narazil na soubor fotek z jedné anglické zahrady, na které se zkoušely různé druy a hlavně odrůdy bazalek. Kdo by si myslel, že bazalek je jenom pár odrůd, dost by se pletl. Je jich docela hodně, jenom tento pokus sledoval několik desítek odrůd.

Toto je pohled na začátek pokusného políčka. Bazalky se liší nejenom velikostí, barvou a tvarem, ale také chutí. Vedlé té hlavní, tradiční, v některých odrůdách rezonuje škořice, jinde citron - no prostě celá sbírka různých chutí.

Bříza není plevel

Sledujte také náš druhý zahradnický blog www.zahradniknacestach.blogspot.com

Nevím jak důvěryhodně na vás působí titulek, když sami dobře víte, co všechno bříza dokáže.  Je to totiž právě bříza, která se snad jako první zazelená na haldě hlušiny a kliďánko si vyklíčí v okapu nad pátým patrem starého domu. A nejenom, že tam vyklíčí, dokonce tam i dlouhou dobu dokaže vyžít ze zkompostované podstaty, vody, prachu a možná svých starých listů. No taková je prostě bříza. Ale říkejte si co chcete - na svém si trvám. Břízu za plevel nepovažuji.

Obrovská vitalita břízy často totiž vede k zjednodušenému pohledu na tuto dřevinu. Její pionýrská schopnost osídlovat extrémně exponovaná a nehostinná místa, jí v mínění veřejnosti spíše paradoxně ublížila. V lesním hospodářství nebo třeba při správě chráněných lokalit mohou nastat situace, že se bříza stane nevhodným hostem, rozhodně to ale neznamená, že bříze nepatří žádné místo v zahradách či veřejných parcích. A navíc – druhů a odrůd bříz je poměrně velké množství. Některé z nich jsou opravdu zajímavé a velmi atraktivní.

Stolní kalendář 2014

Sledujte také náš druhý zahradnický blog www.zahradniknacestach.blogspot.com

Jak už v tomto prostoru zaznělo, na letošní rok jsme poprvé vydali stolní kalendář, který dostal prosté a jednoduché jméno - Zahrada 2014. Rozhodování zda-li se do výroby stolního kalendáře pouštět či nikoliv, bylo dost těžké. Nakonec se ukázalo, že to byl správný krok, neboť jsme o kalendář zaznamenali velmi živý zájem. Rozhodl jsem se, že jak bude plynout rok, z času na čas přinesu pár ukázek toho, jak vypadaly obrázky a k nim přiřazené texty. Titulní stránka stolního kalendáře ZAHRADA 2014 vypadá takto:

První lednový týden dostal do vínku docela ojedinělou fotografii:

Děkuji

Váženi příznivci zahradničení,

děkuji vám za přízeň v tomto roce. Děkuji vám za vaše návštěvy, komentáře i podněty. Děkuji ale hlavně za zájem o zahradničení, neboť bez něj by tento blog byl celkem zbytečný. Do nového roku vám všem přeji jen to nejlepší, ať vám vaše zahrady a rostliny rostou,  vzkvétají a dělají radost po celý rok 2014.
Pavel

Hrachorové mámení

Sledujte také náš druhý zahradnický blog www.zahradniknacestach.blogspot.cz

Zatímco některé rostliny se vyhřívají na předních příčkách popularity, tak jiné, třeba stejně krásné, zůstávají dlouhodobě v ústraní. A pak jsou i takové, které jsou v některých zemích přímo milované a jinde se o nich třeba ani moc neví. Jednou z takových rostlin je hrachor. U nás stále trpělivě čeká na svoji šanci, zatímco v Anglii je hrachor věcí téměř celonárodní lásky a úcty. Co se hrachorů týká, chtěl bych říct, že Angličanům moc dobře rozumím. Podívejme se tedy spolu na tyto kytky, možná také jejich kráse přijdete na chuť.

Než ale vstoupíme do současnosti, uděláme si kratičkou exkurzi do minulosti.