Počet zobrazení stránky

čtvrtek 13. listopadu 2014

O trvalkách, mulčovací kůře a černých hadrech.

Na jedné uzavřené debatě na internetu s kolegy zahradníky probíhá docela živá diskuse o tom, jestli používat či nepoužívat černé geotextílie pro mulčování a ochraně proti plevelům. Někteří z kolegů říkají, že by se o tom měl napsat článek. Je to debata ve své podstatě velmi důležitá. Proto  trochu mimo diskuzi na tuto věc reaguji a v prostoru zcela veřejném zveřejňuji svůj názor na tuto věc.

Myšlence používání těchto textilních materiálů jsem se dotkl v časopise Flóra na zahradě, kde jsem v červencovém čísle (2014) psal o trvalkách - a to v seriálu, který vychází pod názvem "Rozhovory s architektem".  Původně jsem chtěl pro tento účel vystřihnout úsek, který se této problematice věnuje. Nakonec jsem se rozhodl uveřejnit celé znění původního článku. Pokud se těšíte jenom na avizované názory ohledem textilních plachet, najdete je až na samotném konci tohoto článku.  Pokud máte k této problematice chuť si zadiskutovat, máte tu volný prostor při dodržení standardů slušnosti.
 Článek samotný je níže


Redakce: Pod pojmem trvalky si můžeme představit celkem širokou škálu různých rostlin. Které rostliny vlastně označujeme tímto slovem?
Pavel Chlouba: Je to opravdu velmi široká skupina rostlin. Patří sem vlastně všechny bylinné – teda nedřevnatějící druhy rostlin, které na stanovišti vytrvávají delší dobu. Patří sem jak nízké, tak vysoké druhy běžných kvetoucích rostlin, ale například i skalničky, cibuloviny, kapradiny, okrasné trávy či tzv. bylinky, kam řadíme zejména aromatické a léčivé rostliny. Aby ale nedošlo k omylu – nedá se univerzálně říct, že všechny trvalky jsou zcela věčné. Některé druhy mohou na stanovišti růst desítky let – a čím jsou starší, tím jsou působivější. Ale mezi trvalkami existuje i celkem podstatné množství tzv. krátkověkých rostlin. Ty sice vydrží na stanovišti více let, ale pokud je uměle nezmladíme, relativně rychle zestárnou a postupně uhynou.

 
Redakce: O trvalkách se často říká, že jejich pěstování je poměrně náročné. Kvůli tomu na mnoha zahradách trvalkové záhony ještě stále chybí. Někdy máme pocit, jakoby se někteří majitelé zahrad neuměli odhodlat pro založení trvalkových záhonů.

Pavel Chlouba: Je to velmi výstižné. Znám jenom velmi málo lidí, kterým by vadily kvetoucí rostliny. Mnozí majitele zahrad o rozkvetlé zahradě přímo sní, a přesto trvalky na svých zahradách nevysazují vůbec, anebo jen výjimečně. Příčin bude patrně více, jako hlavní důvod se nejčastěji uvádí velké množství práce, která se musí trvalkám věnovat. Velkou roli ale asi hraje i to, že vymyslet a realizovat pěkný a po dlouhou dobu atraktivní trvalkový záhon není až tak jednoduché, vyžaduje to alespoň malou porci odvahy, fantazie a zkušeností. 

Redakce: Je péče o trvalkový záhon opravdu tak náročná, jak se o tom tak často mluví?

Pavel Chlouba: Velmi záleží na mnoha okolnostech. Náročnost údržby ovlivňuje jak typ použitých rostlin, tak stupeň přípravy půdy a stanoviště před výsadbou. Moderně vytvořený záhon z několika druhů okrasných travin bude na údržbu určitě méně náročný než skalka sousedící se zapleveleným pozemkem. Pokud věnujeme dostatečnou péči přípravě pozemku, rozhodně se nám to vrátí na ušetřeném čase při následní údržbě. Intenzitu údržby ještě velmi ovlivní sortiment použitých rostlin. Pokud se povede trvalkový záhon vysadit tak, aby nevznikl zbytečně volný prostor pro plevel, jeho údržba nebude až tak náročná. Je ale pravda, že v souhrnu budeme muset trvalkám věnovat určitě více času, než bychom potřebovali třeba pro skupiny jehličnanů.

Redakce: Kvůli velké rozmanitosti jednotlivých skupin trvalek by asi bylo skoro nemožné nabídnout jeden univerzální návod pro založení trvalkového záhonu. Určitě budeme jinak zakládat skalku a jinak bylinkový záhon. Pojďme se věnovat nejtradičnějšímu trvalkovému záhonu, ve kterém převažují zajímavě kvetoucí druhy rostlin.

Pavel Chlouba: Fyzické založení trvalkového záhonu může být trochu pracné při přípravě půdy. Ta by měla být dobře odplevelená a připravená tak, aby byla kyprá alespoň do hloubky kolem dvaceti centimetrů. O celkovém úspěchu trvalkového záhonu však nerozhoduje jenom jeho provedení, ale důmyslné naplánování. Nejtěžší je vymyslet takové kombinace rostlin, aby byl trvalkový záhon atraktivní po co nejdelší období roku. Jako modelový příklad si můžeme uvést například okrasné máky. V období, kdy raší, jsou jenom průměrně zajímavé. Mladé listy se rozkládají v přízemní růžici a stále zůstávají poměrně nenápadné. Ve chvíli, kdy však máky vykvetou, je to opravdová nádhera. S nadsázkou lze květy máků přirovnat k ohňostroji.  Jeho příprava vyžaduje poměrně dost času, pak na krátkou dobu zazáří a relativně rychle zhasne. Podobně se chovají i okrasné máky, krátce po odkvetení začnou jejich listy žloutnout a rostlina brzo zatáhne a na zbytek roku zmizí z povrchu půdy. Pokud máky vysadíme na záhon pouze samostatně, doba potěšení bude nesmírně krátká. Jestli ale budou v blízkosti máků vysazené třeba krokusy, sněženky, perovskie, montbrécie, denivky, či podzimní astry, přirozeně se prodlouží doba atraktivity takto vysazeného záhonu. V povedených kombinacích tkví základní úspěch zakládání trvalkových záhonů.

Stepní trvalky se vysazují do štěrkových záhonů, kde se jim mimořádně daří. Minimální plocha takto osázených záhonů by se měla pohybovat na hranici 20 – 30 m čtverečních. Trochu divočejší dojem těchto záhonů kompenzuje relativně nízká náročnost na jeho údržbu.

 Redakce: Dalo by se obecně říct, jakých chyb se zahrádkáři či majitelé zahrad nejčastěji dopouštějí při zakládání trvalkových záhonů?

Pavel Chlouba: Při pokukování po trvalkových záhonech na cizích zahradách samozřejmě vnímám nejenom krásu, ale i omyly. Za ten největší ale považuji strach z případného neúspěchu a z něho vyplývající odmítání trvalkových záhonů. Poměrně obvykle jsou k vidění různé nedokonalosti z nezkušenosti. Ty se však dají celkem snadno po čase napravit. U trvalek by se rozhodně mělo vysazovat větší množství kusů od jednoho druhu, aby tyto rostliny měly šanci vůbec vyniknout. Příliš rozmanité výsadby vytvořené z jednotlivých a velmi odlišných rostlin často nepůsobí nejlépe.
Za jednu z největších chyb při zakládání trvalkových záhonů však považuji použití některých mulčovacích materiálů a různých textílií  proti zaplevelení.

 
Klasická ukázka „méně povedené“ výsadby, u které nevhodné kombinování rostlin vede k nudnému a zcela nezajímavému efektu.

Redakce: Máte na mysli mulčovací kůrů?

Pavel Chlouba: Ano, zejména tu, ale i třeba dřevěné štěpky, někdy dokonce barvené do různých odstínů. Mulčovací kůra může být dobrý sluha, ale i zlý pán. K výsadbám dřevin je její použití často opodstatněně, ale k trvalkám se hodí jenom málokdy, jestli vůbec. Zvláště větší vrstva hrubé kůry vyžaduje při jarním rašení od trvalek velké množství energie, aby se rostliny dostaly vůbec na povrch. Vlhkost, která se pod kůrovým mulčem drží, zdaleka ne všem trvalkám vyhovuje. Nemám to potvrzené, ale ze zkušeností mám pocit, že když se k nastýlání použije příliš čerstvá kůra, může dojít spíše k omezování růstu některých druhů rostlin. 

Mulčování výsadby je ovšem pro většinu rostlin velmi přínosné. Pro trvalky se podle druhu hodí rašelina, zahradnický substrát nebo ještě lépe pěkný a kvalitní kompost. Některým, zejména stepním druhům trvalek velmi vyhovuje na povrchu půdy vrstva jemného štěrku. Štěrk umožňuje rychlý odtok vody z oblasti kořenového krčku, čím se dá zabránit různým hnilobám. Také se dokáže pěkně prohřát a nastartovat tím rychlejší nástup do vegetace i bujnější růst rostlin, kterým toto teplo vyhovuje.


Redakce: Mnozí zahrádkáři řeší často problém, jak zabránit zaplevelení záhonů, pletí je přece jenom zejména na čas poměrně náročná a ne příliš zábavná práce. Z tohoto důvodu používají různé druhy textílií, které mají zabránit růstu plevelů.

Pavel Chlouba: To je pravda, textílie jsou v kurzu.  Je pravda, že některé druhy plevelů tyto textílie udrží pod kontrolou, ale nejúpornější plevele si i z textílii poradí docela snadno. Pýr ji třeba proroste celkem bez obtíží. Mnohem horší situace ale nastane, když se na záhon dostanou nová semena plevelů. Ty nad textílií vyklíčí a uchytí se tak, že pletí je nepoměrně obtížnější. Obecně se k těmto materiálům stavím zdrženlivě, ale v případě trvalek považuji použití mulčovacích textílií za vyslovený omyl.

 

Textílie proti plevelům trvalkám rozhodně nesvědčí. Navíc se ani nedá říct, že by byly proti zaplevelení zvláště účinné.
 Redakce: Mohl byste to vysvětlit?

Pavel Chlouba: Tyto pevné a těžko propustné materiály zcela popírají základní formy existence většiny trvalek. Ty se na dobrém stanovišti přirozeně rozmnožují. Vytvářejí oddenky a výběžky, které se přirozeně šíří do prostoru, aby si ho mohly pro sebe co nejvíce uzmout. Na záhoně se to projevuje přirozenou konkurencí mezi jednotlivými druhy, čím se záhon vyplňuje rostlinami, které jsme tam vysázeli. Pod textílií se ale oddenky nedostanou na povrch půdy, čím je přirozený vývoj trvalkového záhonu zcela ovlivněn. Další trvalky se rozmnožují semínky, která ale v kombinaci hrubé kůry a textílie špatně klíčí a nemají skoro žádnou šanci vytvořit pořádnou a vitální rostlinu. A to je jenom pár důvodů, ale existují i další. Pod textílií třeba vůbec nefunguje přirozený život žížal, které z povrchu půdy za normálních okolností stěhují organické zbytky hlouběji do půdy, čím ji neustále vylepšují. 
Zatímco plevele se přes netkanou textílii umí prodrat, žížalám se to obvykle nepovede. Četné chodbičky svědčí o tom, že žížaly zde žijí, ale textílie jim zabraňuje plnit jejich základní funkci – provzdušňovat a vylepšovat kvalitu půdy.
 
Ale i v této věci existuje alespoň částečná pomoc. Zahradníci proti zaplevelení používají třeba speciální papírové rohože, které alespoň na krátkou dobu nutnou pro zakořenění mladých trvalek silně existenci plevelu omezí. Tyto papírové rohože sice nepůsobí dlouhodobě, ale pokud trvalky v první etapě života rychle zakoření, vytvoří silné trsy, mezi kterými se plevel rozšiřuje už jenom omezeně. Místo těchto speciálních rohoží lze na malých plochách použít třeba obyčejný kartón. Takto ošetřené výsadby se musí domulčovat, čímž se kusy papíru schovají a celkový vzhled výsadby bude od začátku velmi důstojný. 

PS. DODATEK mimo článek. Jestli se vám zdá, že se kvůli žížalám dělá zbytečný humbuk, moc se nesmějte. Žížaly patří k našim nejcennějším pomocníkům o kvalitu půdy. Přitom je (zatím) nemusíme kupovat ani uplácet drahými dary. Pro jejich plný výkon stačí nechat je jenom žít.








14 komentářů:

  1. Zajímavé. Já textilie nepoužívám, takže vlastní zkušenost nemám. Ale je pravda, že všechno nové zdaleka nemusí být dobré.Spíše dávám na letité zkušenosti předků a okopávám a pleju ;)

    OdpovědětVymazat
  2. výborné, ďakujem. to som radosť, že mi odborník potvrdil vec, ktorá sa mi intuitívne zdala. hm. aby tomu aj niekto rozumel: plenie fuj, ale všelijaké chémie do záhrady oveľa väčší fuj, v našej záhrade sú zakázané. textílie mi radia všetky kolegyne, hlavne keď sa pozrú na moje prekrásne nechty vzor krtek ;-) ale mne sa zdali tiež nejaké fuj. mulčokôra sa mi zdá dobrá vec, ale tuto musím priznať sa, že som Pavla nechtiac uviedla do omylu.
    totiž v našej laickej rodinnej terminológii sa záhrady delia na zeleninové a kvetinkové.
    takže pod pojem kvetinkové sa akosik omylom dostala aj moja staronová okrasná záhrada, kde okrem trvaliek rastú hlavne yuky a mahónie ;-)

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji, velmi užitečné. Textilii ale používám docela s úspěchem jen u jahod. Záhon je mírně z kopce a při velkých deštích voda odtéká a jahody neleží v blátě a vždy mám úspěšnější sklizeň než sousedka, která si naříká, že všechno shnilo. Nebo I to je špatně? Po 3-4 letech posbírám sazeničky na výhonech (první u jahody) a založím nový záhon s novou textilií. Mám zahradu nad loukou v kolonii, kde se někteří sousedé nestarají o pravidelné sečení a zrovna sousedova zahrada je samá pampeliška a bodlák. V jahodách bych se bez textiie udřela.

    OdpovědětVymazat
  4. Marijakes, děkuji za pragmatický komentář a hlavně za návštěvu. U jahod je textílie v pořádku - je to v podstatě krátkověká kultura a textílie bráni před hnitím plodů na mokré půdě.

    OdpovědětVymazat
  5. Dobrý den, se zaujetím jsem přečetla Váš článek. Plánuji zřídit na své zahradě okrasný záhon s květinami a také skalku. Byly mi z několika zdrojů doporučeny tyto textílie a mulčovací kůra. Chtěla bych, aby květiny byly v trsech a volně navazovaly na sebe. Např. hortenzie, růže, levandule a další. V různých zahradnictví mi doporučovali použít textílie, kvůli případnému zaplevelení. Chtěla jsem se zeptat, jestli byste tyto textílie doporučil do těchto záhonů a na skalku s trvalkami? Pokud jí nepoužiji, nebudu stále jen bojovat s plevelem? Velmi děkuji za odpověď a omlouvám se za laický dotaz.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ludmilo, přeji dobrý den a moc Vám děkuji za Váš komentář a dotaz. Proti zaplevelení pozemku je potřeba bojovat před výsadbou prvních rostlin. Vyplatí se radši odložit výsadbu o nějaký čas a pozemek před tím opravdu odplevelit. Používat k trvalkám kůru vůbec není vhodné, textíilie je přímo za trest. U trvalek je zcela proti přirozenosti, protože jim brání v rozrůstání pomocí oddenků, které se šíří půdou. Navíc - proti plevelu vůbec nefunguje, maximálně ho trochu zdrží. Když Vám plevel vyroste v běžné půdě, můžete ho realtivně snadno vytrhnout, nebo podkopnout motykou a jde to. Když je tam ta textílie, nejde ani jedno ani druhé. Kořeny plevele se zachytí za plachtu (textíli) a taháte to všechno nahoru. Je to k vzteku. Věřte mi, mám to vyzkoušené, také jsem si tím prošel. Kolegům v zahradnictví se divím, že pořád dokola opakují stejnou chybu. Když obdivujeme anglické trvalkové záhony, nikdy na nich nenajdete ani kůru, ani rozmanité textílie.Držím Vám palce, aby Vaše rozhodnutí bylo to pravé.

      Vymazat
    2. Netkanou textilií mi žádný plevel neprorostl, ale před položením byl pozemek perfektně odplevelený. Tkanou textilií odolné plevele prorostou. Náletová semena na mulči a textilii sice vyklíčí, ale jdou velice snadno vytáhnout. Nesmí se ale nechat příliš narůst. Přesto, že práce se záhonem nebyla téměř žádná, textilie je pryč. Stačilo se podívat, jak vypadá zem pod ní. Rostliny docela pookřály.

      Vymazat
  6. Dobrý den, píšete že proti zaplevelení je nutné bojovat již před výsadbou. Jak tedy máme správně odplevelit pozemek.Děkuji

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zajímavý dotaz. Řekl bych tak, jak je Vašemu zmýšlení nejbližší. Někdo upřednostňuje chemii, víme ovšem, že to má různé ale... Někdo radši ručně vše vypleje.Také je možné pozemek zrýt či zorat a osejt třeba rostlinami na zelené hnojení. Každá metoda má nesporně své klady i své mínusy. I tak ale platí, že nějakou metodou by se to udělat mělo.

      Vymazat
  7. Zajímavé. Netkanou textilii jsem zatím použila u jahod, kde jsem s ní byla spokojená a na záhonu s růžemi a levandulí, kde se projevily výše popsané nectnosti.
    Mulčovací kůru používám pod zakrslou borovicí a pod sušákem na prádlo.
    Stromy mulčuji kartonem a trávou, ale tak mně napadá, jestli též karton neomezuje žížaly v jejich činnosti?
    Jakou mají tloušťku papírové rohože na mulčování trvalkových záhonů oproti kartonu z krabic?
    Děkuji za odpověď

    OdpovědětVymazat
  8. Dobrý den. Článek se mi velmi líbil a musím říct, že mě odradil od mého záměru trvalkový záhon dát po textilii:) a mulč. Na okraji záhonu u plotu budu ale mít vysázené keře, které budou volně přecházet v trvalky. Je možné dát řadu těchto keřů kolem plotu pod textilii a kůru? Moc děkuji za odpověď. S pozdravem Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den Martino, ano, možné to je. Ale v případě textílie je to zbytečné. Zrovna dnes jsem navštívil jednu zahradu, kde je textílie takto použitá a na plachtě vyrůstá celá sbírka plevelů. Dejte tedy rozumnou vrstvu (nejradši staré) kůry pod keře, ale kde budou trvalky, zkuste kůru nepoužít. Kdybych rozhodoval o své zahradě, plachtu bych už po zkušenostech nedával vůbec a nikam. Tak ať se Vám dílo povede.

      Vymazat
  9. Dobry den,zrovna trvalkovy zahon buduji a vsem doporucuji zadnou folii nepouzivat.Bylo to moje nejlepsi rozhodnuti,i kdyz jsem to intenzivne resil a vsichni mi rikali,at neblaznim,ze se upleju k smrti.muj zahon ma pres 100 m2,jiz 2 roky ho intenzivne pleji,byl neuveritelne zarostly a zatravneny a delam to mechanicky,rucne...ale nelituji,je to docela relax a oproti prorostle folii to jde vyrazne lepe.puda je nadherna a plna zizal....a to,jak kvetiny vyrostly behem jednoho roku me uplne sokovalo....je to nadhera,nenechte si ji zkazit,neni nad to videt tu krasnou pudu a to,jak se kvetina dari a kazde jaro nadherne rasi a jsou zase o kus vetsi...nechte to na prirode a prirozenem rustu rostlin ;-)

    OdpovědětVymazat