Zahrada pod lupou

 S potěšením si dovoluji informovat všechny příznivce zahrad a živých plotů zvláště, že jsem v sobotu 10.3. 2012 zažil svoji malinkou, zahradnickou premiéru na vlnách veřejně - právní České televize. Ve vzdělávacím pořadu Zahrada pod lupou byl uveřejněn můj krátký fejeton o živých plotech doprovázený autorskými fotografiemi.

Video lze nějaký čas shlédnout na adrese :
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10377246862-zahrada-pod-lupou/212563235600005/obsah/193960-fejeton-zahradnika-a-fotografa-pavla-chlouby/
Touto cestou si dovoluji poděkovat panu herci Davidu Prachařovi za to, jak hezky a procítěně tento fejetonek přečetl.
Pavel Chlouba, pavelchlouba@gmail.com

Brunnera - trvalka s květy jako pomněnka

 Sledujte i náš zahradnicko cestovatelský blog na www.zahradniknacestach.blogspot.com

Spojitost mezi Brunnerou a pomněnkou je velmi silná a průkazná. I z hlediska botanického patří obě tyto rostliny do stejné skupiny - čeledi brutnákovitých. Dokonce i české jméno je u obou rostlin podobné. Brunnera se totiž jmenuje pomněnkovec. Zatímco ale pomněnku zná skoro každé malé dítě, pomněnkovec jakoby stál trochu v pozadí. Přitom jak uvidíte, je to krásná a něžná rostlina, která by si trochu více popularity určitě zasloužila.

Tato půvabná rostlina byla pojmenována na počest švýcarského botanika Samuela Brunnera, který  žil v 19. století. Brunnera je poměrně chudý rod, z celkového množství 3 známých druhů zahradnictví využívá běžně jenom jediný z nich. Je to Brunnera macrophylla a odrůdy, které z tohoto druhu vznikly.

Být zahradníkem není sranda

Sledujte také náš druhý zahradnický blog - www.zahradniknacestach.blogspot.com

Nejvtipnější či nejtrefnější komentář k tomuto obrázku odměním malým, ale užitečným zahradnickým dárkem.

Na vaše nápady se už nyní moc těším a všem přeji příjemnější a veselejší život s rostlinami.

Terasa plná skalniček

Sledujte také náš zahradnicko cestovatelský blog www.zahradniknacestach.blogspot.com

Podíváme se spolu na vývoj jednoho maličkého, ale důležitého kousku jisté soukromé zahrady. Při prvních jednáních o zahradě se majitelé zmínili, že by se chtěli těšit z jemné krásy skalniček a že touží mít na zahradě kromě jiného také malou skalku. Za běžných okolností bych nejspíš toto přání uvítal, ale v tomto případě jsem pochyboval o tom, že by to byl dobrý nápad. Od vytvoření skalky na této zahradě mě odrazovala blízká přítomnost pole a relativně velká pravděpodobnost rizika zaplevelení. Bojovat s plevelem obvykle nikdy není příliš radostné, ale klečet na kamenech a ještě k tomu vytahovat pampelišky z kamenné sutě je už opravdu za trest. Protože ke skalničkové vášni mám blízko a umím ji pochopit, snažil jsem se hledat řešení, které by alespoň k nějaké malé skalce přeci jenom vedlo.

borovice kleč - Pinus mugo 'Sherwood Compact'

Nakonec došlo na poměrně netradiční řešení.

Stinný kout? Řešení známe.

Na zahradách se občas potkáváme s místy, kam se sluníčko dostává jen jako vzácný host, nebo dokonce vůbec. Tato stinná zákoutí bývají často malou noční můrou majitelů zahrad. Ti se pak v internetových diskusích, nebo i jinde se zoufalstvím ptají - co s tím? Opravdové zoufalství ale na místě není, existuje velká skupina krásných rostlin, které právě v těchto podmínkách prosperují výborně. Podívejme se spolu na jedno místo, které je přesně takové.

S výjimkou několika ranních hodin tento prostor okupuje stín domu. Záhon se totiž nachází na jeho severní straně. Toto místo je tmavší i vlhčí než ostatní části zahrady. Neznamená to však, že zde poroste jenom břečťan, či nějaké pochmurné rostliny. Ale podívejme se podrobněji, jak se situace na tomto místě vlastně vyvíjela.

Půvabné pierisy

Pierisy jsou zajímavé stálezelené rostliny, které se stále v bohatším sortimentu objevují v zahradních centrech a specializovaných zahradnictvích. Podobně jako rododendrony, azalky či libavky, i pierisy patří do velké čeledě vřesovcovitých rostlin (Ericaceae). Na počet jednotlivých druhů sice rod Pieris není příliš bohatý, stále se však zvyšuje sortiment odrůd vhodných pro pěstování v zahradách. 

Pieris japonica 'Forest Flame'

Jiné podoby vody

O vodě, respektive o její funkci v zahradní architektuře bylo už toho napsáno tolik, že až váhám, jestli mám toto téma vůbec otevírat. Ale ano, asi to smysl má. Soudím  podle toho co vidím, když nakukuji za plůtky a zdi naších zahrad. Také o tom informují média a píše internet. Voda v naších zahradách zdaleka nechybí, to určitě ne. Ale její podoby se tak trochu opakují. Bazén, neúnavně pracující závlahový systém a v posledních letech také koupací jezírko. To jsou nejčastější formy podoby vody u nás.Potom jsou to klasická zahradní jezírka, nejlépe obsypané bílým štěrkem kolem dokola. A ještě jednu vodu vídám celkem často. Jsou to ty umělé potůčky, které často vyvěrají v rohu zahrady na umělém kopečku s převislou vrbičkou. Sotva  uběhnou vzdálenost dva a půl metru, už houpnou do vodní hladiny. Ne, nic proti nim, jenom vám chci ukázat, že voda na zahradě může mít i mnoho dalších podob. Některé z nich mohou být i finančně překvapivě velmi dostupné.

"Zahradní jezírko" může mít i celkem jinou podobu. I stará vyřazená nádoba ze železa může ve stinném zákoutí působit docela hezky.