Zahradnické kalendáře na rok 2018

Všem příznivcům zahradničení si dovoluji nabídnout naše zahradnické kalendáře na rok 2018. Jako už tradičně, tento rok vám můžeme nabídnout kalendář nástěnný i kalendář stolní. Nástěnný kalendář je věnovaný lavičkám – možná vás překvapí, jak romantická zákoutí mohou právě kvůli lavičkám vzniknout. 

Ze všeho skoro nejtěžší bylo z množství vlastních fotografií vybrat jenom těch 12 + 1.

Druhá šance růží

Růže – královna květin – chybí jenom na málokteré zahrádce. Variabilita jejich květů snad nezná hranic a vůně některých druhů či odrůd je stejně úžasná a podmanivá jako jejich květy. Existují ale i růže, které mají i něco navíc, co jejich atraktivitu posouvá na pomyslném řebříčku ještě o něco výše. U některých druhů se z květů vyvíjejí plody, tzv. šípky, které někdy mohou být velmi hezké. A nejen to – plody mnoha druhů jsou i léčivé, nebo se dokonce dají využít i v kuchyni.

 U velkokvětých růží tvorba plodů není příliš žádoucí – rostlinu nadbytečně vysiluje, proto se obvykle doporučuje odkvetlá soukvětí odstraňovat.

Hortenzie u sportovní haly II.

Pravidelní čtenáři mého blogu si teď možná řeknou - ten Pavel nemá žádnou fantazii. Už tady přeci jednou byl článek, který se jmenoval tak nějak stejně. Ano, tak je. 6.8.2014 jsem uveřejňoval článek se stejným nadpisem, až na tu římskou dvojku na konci. Původní článek je označen štítkem " z pracovního zápisníku", stejně jako článek tento.
Takže není zapotřebí všechno opakovat znovu. Jenom pro pořádek, kdybyste chtěli snad vidět výsadbu na vlastní oči, hledat byste ji měli v Třeboni - u sportovní haly, na poměrně frekventovaném místě.

Prostory před sportovní halou jsem po čase navštívil znovu, takže si dáme krátké připomenutí.

Trvalková výsadba v Suchdole nad Lužnicí

Opět se vrátím na chvilku do jedné z dlouhých ulic v jihočeském Suchdole nad Lužnicí. Zde jsme minulý rok řešili a vlastně i vysazovali dlouhý, úzký pruh mezi chodníkem a komunikací. Jednou minimálně jsem už zveřejňoval, jak se situace vyvíjí a teď jsem vlastně znovu viděl, jak se daří těm několika druhům trvalek, které jsem do ulice vybral. 

efekt pozdního léta

Velmi mě potěšilo, že znovu a poměrně bohatě kvete Nepeta. 

Postřehy z Anglie 2

Ááách, ty anglické stromy. Do Velké Británie jezdím kvůli zahradám a rostlinám, povětšinou ve větší skupině. Obvykle je kolem mne velký kolektiv dam, babek, paní a dívek – chlapi jsou vždy zanedbatelným elementem. Snad s výjimkou, kdy jsme jeli do Skotska. To bylo chlapů v autobusu docela dost, ale to jenom proto, že jednou ze zastávek byla typická palírna  skotské whisky.

Ve společnosti dam, babek, paní a dívek je mi ale velmi dobře – baví mě jejich nadšení pro zahradu a zahradničení, a mám je za to rád. Tyto dívky, dámy a paní (i babky samozřejmě) mě naučily krásně vzdychat. Jejich aaááách ale zní nejčastěji, když skončíme v porostu rozkvetlých růží nebo hortenzií. Jejich vášeň pro vzdychání sdílím, ale na rozdíl od nich vzdychám například při anglických stromech. Když vidím ty impozantní kmeny, pořád říkám – aáách, to je krása.

A nejde jenom o krásu. 

Kurňa, jak to s tou korupcí vlastně je?

A s těmi daňovými úniky také? Už nějaký čas nerozumím jedné věci. Když cestuji po zahradách ve vyspělých zemích na západ od našich hranic, často zajíždím na místa, která jsou zahradnickou, ale vlastně i lidskou kulturou docela na výši. Navštěvuji zahrady různých typů, od těch velkých až po prťavé, soukromé.

 Jsou to skvělé návštěvy – plné inspirací, vzdělání a lidského tepla.

Postřehy z Anglie 1

Před pár dny jsem se vrátil z Anglie – byl jsem tam vlastně také jenom pár dnů. Docela skromně, na zahradnické cestě, 5 dnů čistého času. Tyto výlety jsou moc fajn, protože šlo o organizovanou akci, vezl jsem se autobusem a nemusel přemýšlet o tom jak to udělat, když je potřeba při vjezdu na kruhový objezd odbočit vlevo. Ale to není jediný důvod, proč se těším na podobné cesty autobusem. Je více času na přemýšlení a vnímání všeho viděného.

Často věci vnímám v jednom celku a říkám si, to byla dobrá cesta, nebo také někdy, že to stálo za starou bačkoru. Někdy si ale zážitky třídím trochu organizovaně a ještě při cestě samotné si je ukládám do samostatných šuplíčků – a tak to bylo i tentokrát. Nakukoval jsem celkem záměrně třeba do kůlen, zahradních domků a dílen, jaký systém a hlavně jaké nářadí používají moji zahradničtí kolegové. Pravda, trochu jsem tím budil rozruch, ale takový už prostě jsem.